25. 2. 2012 Daniel Ryl

Brankáři to nemají lehké, tvrdí Holeček

Velká slavnost se udála před středečním utkáním s Litvínovem. V nově založeném Klubu Legend holešovického týmu nemohl chybět ani legendární brankář JIŘÍ HOLEČEK, který patřil do vyvolené devatenáctky hráčů. "Rád tu všechny kluky zase vidím," připustil.

Bývalý brankář Pražanů krátce po tiskové konferenci rozdával všem kolem jeden úsměv za druhým. "Zatím mi tu je dobře. Už jsem si stihl užít nějaké občerstvení a nějaké menší pitíčko," přiznal s úsměvem. "Hlavně mě těší, že se mohu potkat s kluky, které jsem dlouhou dobu neviděl," těšilo jednu z legend. "Vidět pana Zábrodského," odmlčel se. "Dělá mi to neskutečnou radost, protože ho nevidím příliš často. Pan Zábrodský je obrovskou legendou, na kterou jsem chodil ještě, když jsem byl na základní škole," vysekl poklonu dalšímu z legendárních hráčů a možná nejlepšímu hráči českého hokeje vůbec. Na otázku, co pro něj znamená členství v klubu, odpověděl bez zaváhání. "Budeme více v kontaktu s klubem a budeme se tu objevovat častěji," poodkryl.

Jiří Holeček

Také pro legendy sparťanského a českého hokeje byla tato příležitost unikátní. Všichni se mohli sejít na jednom místě v jeden čas. "Bavíme se spíše o běžném životě. Hokejové vzpomínky jdou stranou," řekl Holeček. "Sem tam zabrousíme do nějakého momentu z minulosti, ale většinou jde o jednu situaci, kterou si připomeneme a jdeme opět od hokeje. Navíc, já už si toho moc nepamatuju," usmíval se.

V dresu Sparty se Jiří Holeček doopravdy stal legendou klubu, ale neměl to v začátcích lehké. "Nejdříve jsem působil v Košicích, kde jsem vykonával vojenskou službu. Poté jsem se dlouho snažil prosadit do Sparty, ale má snaha nebyla po dlouhou dobu vyslyšena," zavzpomínal. "Nakonec se mi to tedy povedlo. Pocházím z Prahy, tak kde jinde bych měl chtít hrát. Jsem šťastný, že se mi to podařilo alespoň na pár let," připustil svou náklonost ke Spartě. "Nejraději vzpomínám na období, kdy jsem tu začínal. Hlavně na první tři zápasy, při kterých jsme neinkasovali ani branku," rozpovídal se. "Dodnes mě mrzí, že jsem kolem padesáté minuty čtvrtého zápasu inkasoval branku. Kdyby se to nestalo, byl by to rekord," zalitoval.

Pojetí hry se za několik let výrazně obměnilo. Nových zvyků a poznatků si všiml také bývalý strážce svatyně. "Přibylo více negativních prvků z Kanady. Hra je plná brutality," řekl zklamaně. "V dnešním hokeji je to všechno střílení na branku, bourání obránců a brankáře. Dnes hráč hodí brankáře i s pukem do branky a ono to k mému údivu platí," přiznal. "Moc se mi to nelíbí. Hlavně brankáři to nemají lehké. Sám vím, co to je. Všichni tvrdí, že jsou brankáři chránění, ale nejsou," pustil se do rozboru svých nynějších nástupců. "To, že gólman vyjede z brankoviště, ještě neznamená, že ho musí zabít. Ke všemu brankář může chytat jenom v brankovišti, což je celkem nešťastné pravidlo. Nedá se to odchytat celé. Člověk si prostě musí někdy povyjet dál od brankoviště i s pukem. Nedá se čekat na to, až vás někdo zabije," dokončil s ironickým úsměvem.

Všechny legendy českého hokeje zasáhla jedna smutná událost. Pro každého, kdo se o hokej zajímá, je jméno jednoho stadionu obrovským pojmem. Také Jiří Holeček začínal na ledě pověstného stánku. Pro mnohé bylo stržení zimního stadionu na Štvanici smutným okamžikem. "Mně je to hrozně moc líto, protože jsem tam začínal i já," uznal se smutným výrazem Holeček. "Jako mnoho jiných hokejistů. Dokonce jsme se v prvním roce žáků ani nedostali na velké hřiště. Byli jsme rádi, že můžeme hrát hokej na té pověstné "nudli" vzadu. Později jsme se dostali také na velké hřiště, což jsme brali jako velkou slávu," zavzpomínal. "A že to takhle dopadlo? Ty lidi, kteří jsou za to zodpovědní, bych dal zavřít," zakončil rozhovor důrazně.

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Sparta zve na 12. ročník Letní hokejové školy

Michálek: Na osobní statistiky koukat nebudu

Přichází zkušený obránce Zbyněk Michálek!

Třízápasový listopadový balíček je v prodeji