Mladíci se po ledě pohybovali jako těla bez duše, soupeř je předčil v rychlosti, nasazení, v osobních soubojích. Mnozí národní tým nepoznávali. "Zápas s Kanadou šel do prodloužení a stál nás spoustu sil, kdežto Švédové své klání vypustili a soustředili se právě na dnešní zápas. Měli více sil, my naopak byli unavení," prozrazuje další sparťan Jan Kanov. "Navíc Švédsko ukázalo, že umí velice dobře bránit," dodává jedním dechem.
Češi měli také smůlu, když už soupeře přečíslili, odskakoval jim kotouč od hokejek. Když mohl některý z hráčů uniknout, kotouč mu sklouzl a publikum jen hlasitě povzdechlo. "Medaile z mistrovství je veliká motivace, ale nešlo nám to. Vybrali jsme si smůlu až do posledního sousta," nezastíral Kanov. "Chybělo nám trochu štěstí a klidu v zakončení," míní Vojta.
Přesto se mladí reprezentanti nemají na turnaji za co stydět. Základní částí prošli bez většího klopýtnutí, ve čtvrtfinále přešli přes velice silné a favorizované Rusko. "Naše předvedená hra by se měla v přepočtu na medaile určitě posunout výše, ale co se dá dělat. Přes to všechno si myslím, že jsme zde odvedli kus dobré práce," říká rodák z Kanov. Svůj výkon hodnotit nechtěl, přesto se nakonec svěřil: "Na turnaji jsem odvedl maximum, co jsem mohl."
Stačilo málo a Česká republika mohla jít rovnou do semifinále, kde by se vyhnula silné dvojici USA - Kanada. Čeští mladíci působící ve Spartě se na osudovém momentu mistrovství shodli. "Rozhodující moment byla čtvrtá branka s USA. Nyní jsme všichni zklamaní, ale za týden si můžeme říci, že čtvrté místo je také pěkné," souhlasí.
Obránci Kanov i Vojta mají za sebou první mistrovství světa, oba letos přehoupnou hranici osmnácti let a příští rok se turnaje ve Švédsku nezúčastní. Zůstanou jim alespoň vzpomínky. "Měli jsme tady skvělou partu, všichni táhli za jeden provaz. Celý měsíc naše kabina žila hokejem, ale nevyšel nám společný cíl…," prohlašují na závěr.
Sparťané očima trenéra Kopřivy
Sedmáctiletý rodák z Tábora Jan Kanov se do nominace na mistrovství světa probojoval na poslední chvíli, přesto na ledě působil sebevědomě. "Kanov se dostal do nominace na poslední chvíli, ale zasloužil si jí zejména výkonem na posledním turnaji ve Švédsku. Tady v Plzni odváděl spolehlivé výkony, které jsme od něj očekávali."
Naopak kapitán týmu a tahoun pražské Sparty Jakub Vojta prostředí v reprezentaci zná velice dobře. "Vojta je náš klíčový hráč a potvrzuje to také na tomto turnaji. Jsem rád, že jej mám v mužstvu, ostatním jde příkladem," pochválil urostlého beka trenér Kopřiva. "Jakuba jsem jako kapitána zvolil já, protože si myslím, že není správné, aby v této věkové kategorii volili šéfa samotní hráči. Jakub s námi jezdí na akce již tři roky, vždy zahrál velice slušně a je pilířem naší obrany."