Sparta musela po několika zápasech bez vítězství změnit herní systém, neboť ofenzivní styl byl sice divácky atraktivní, ale následné chyby v obraně sráželi Spartu tabulkou stále níž a níž. “Nedávali jsme už tolik branek a naopak jsme jich hodně dostávali. Proto musíme nyní hrát odzadu a vyčkat na soupeře, s čím na nás přijde. Věděli jsme, že České Budějovice dlouho neprohrály, měly na kontě hodně remíz a moc gólů nedostaly. Proto jsme čekali, že ani v našem vzájemném zápase moc branek nepadne,“ po zápase rozebíral kladenský rodák.
Ton však nevidí nízký počet vstřelených branek jen ve sparťanské hře, ale spatřuje v tom problém celé ligy. “Vím, že po zápase se Vsetínem nás hodně novinářů kritizovalo. Ale letos to bude asi trend celé ligy, že se bude hrát z obrany a bude padat málo branek. Mě to trochu mrzí. Já bych radši hrál na výsledky 6:5, 7:5 a víc. Divákům se podobné zápasy líbí. Ale třeba na Karlových Varech je vidět, že se obrannou hrou dostaly v tabulce vysoko. Proto jsme i my změnili styl a hned jsme třikrát vyhráli. Ale doufám, že začneme dávat zase čtyři góly a více. Hráče na to máme,“ domnívá se forvard, který dlouhé roky působil ve Finsku.
Sparťané o svém úspěchu na ledě desetkrát neporaženého celku Českých Budějovic rozhodli až ve třetí třetině, kterou vyhráli 3:0. Přitom průběh první dvou třetin příliš nenaznačoval, že by Sparta odjela z jihu Čech s plným bodovým ziskem. “V první třetině jsme dostali po jedenácti minutách gól a za celou třetinu jsme měli tak tři, čtyři dobrá střídání. A druhá třetina byla vyloženě špatná. Hodně jsme se nechávali vylučovat, takže jsme hodně času hráli ve čtyřech. Budějovice se snažily výsledek 1:0 ubránit. Napadaly jedním hráče, ve čtyřech bránily na jejich modré čáře,“ hodnotil hru Jihočechů sparťanský ostrostřelec.
Výkon Sparty byl ve třetí části zápasu velmi odlišný. Po vstřelení vyrovnávacího gólu bylo sparťanů plné kluziště. “Před třetí třetinou jsme si řekli, že už s tím výkonem musíme něco udělat. A naštěstí nám to tam spadlo už na začátku třetího dějství. Prohodili jsme útoky, a podřídili jsme všechno tomu, abychom to otočili. To, že trenér udělal nový útok, který hned dal gól, je ohromně důležité pro sebevědomí, které pak jde rychle nahoru,“ rozebírá aspekty hry dvaatřicetiletý útočník.
Tonova první trefa v Budvar Areně přišla ve čtyřiačtyřicáté minutě a byla poměrně zajímavá. “Viděl jsem, že se puk odrazil od brusle Josefa Straky k Marku Černoškovi. Jednou rukou jsem si puk stáhl a chtěl jsem do něj ťuknout, ale minul jsem ho. Znovu jsem si puk stáhl pod nohy a už jsem to trefil. Možná, že kdybych se trefil už napoprvé, tak by tam měl beton a nebyl by to gól. Byl to takový náhodný gól, který je pro brankáře velmi těžké chytit.“
Druhá trefa nejproduktivnějšího hráče této sezony přišla hned o střídání později. “Nebylo to, co by ode mě brankář čekal, ale to co mám hodně rád. Martin Chabada mi nahrál mezi beky, a já jsem se v rychlosti řítil do nájezdu. Před zápasem jsem se s Petrem Břízou bavil, že jsme neviděli Romana Turka dlouho chytat. Můj blafák do bekhendu už ve Varech odhalili (smích), takže jsem vystřelil mezi nohy a vyšlo to.“ Exkladenskému rychlíkovi poslední čtyři samostatné nájezdy zakončené jeho obvyklým blafákem nevyšly a proto zvolil jiné zakončení. “Je to moje nejčastější zakončení. Už před zápasem jsem si říkal, že zkusím něco jiného. Ale kdyby Turek víc vyjel, tak jsem třeba zase zkusil blafák,“ usmívá se Petr Ton.
