Objevil jste se v přípravě Sparty. Jak k tomu došlo?
Kousek od Sparty bydlím a potřebuji se někde připravovat. Domluvil jsem se tedy s managementem a trenéry. Všichni mi řekli, že jim nebudu překážet. Budu se tedy se Spartou připravovat, ať už tu zůstanu, nebo ne. Šance, že zůstanu, je hodně malá, jsem totiž strašně starý a ošklivý.
Trenér Výborný říkal, že vás chce vidět i na ledě…
Přesně tak. Zatím o nic nejde, potřebuji potrénovat, ať budu hrát kdekoliv. Uvidíme třeba po dvou zápasech, jak to bude vypadat. Trenéři mi můžou říct, že to nemá cenu, nebo mi také řeknou, že to můžu ve třetí, nebo ve čtvrté obraně zkusit.
Odehrál jste úspěšný rok v Koreji. Neuvažoval jste o pokračování v této hokejově exotické zemi?
Myslím si, že nám s Patrikem Martincem obě sezony v Koreji vyšly. Patrikovi se v Koreji ale asi líbí ještě víc než mě. Nemůžu říct, že se mi tam nelíbilo, ale čekáme třetí přírůstek do rodiny. A termín je zrovna v době, kdybych měl odlétat do Koreje. A v Koreji manželka samozřejmě rodit nechce. Patrik tam bude pokračovat, ale já chci zakotvit někde v Evropě."
Říkáte někde v Evropě… Kde konkrétně?
Třeba v Německu, nebo ve Francii. Odtamtud mám nabídku a určitě by se mi tam líbilo. Do Francie jezdím rád na dovolenou, strávit tam osm měsíců by bylo určitě zajímavé. Sice jsem začal sezonu na Spartě, ale to neznamená, že tady budu dalších pět let otravovat a zaclánět. (smích)
Říkáte, že jste jednal se sparťanským managementem. To znamená tedy s Petrem Břízou, vaším kamarádem…
Zkousnul jsem to. Rozhodně to bylo příjemnější než s panem Koželuhem. (smích)
Mluvíte se taky o zájmu Sparty o vašeho bratra Petra. Asi vás láká představa si s bratrem zahrát v jednom týmu, že?
Samozřejmě, že by mě to lákalo. Ale všechno je otevřené, uvidíme.
Je vám sedmatřicet. Asi byste po boku Jiřího Vykoukala byli zajímavá obranná dvojice, že?
Asi bychom byli nejstarší obrana ve střední a západní Evropě. Ale tahle představa je strašně daleko. Hrál jsem teď dva roky v Koreji, kde se během sezony hraje jen polovina zápasů co tady. Já osobně se cítím dobře, ale realita může být jiná. V Koreji to bylo pro mě jednodušší. Ty malé hokejisty jsem odstrčil, ty větší vzteklé jsem přetáhnul hokejkou a byl klid. Byl jsem velký bílý muž a všichni se mě báli. (smích) Tady budou všichni mladí a nadopovaní, takže uvidíme, jestli jim budu stačit. Já už dopuju jedině v pivnici U Tygra. V pátek si s bráchou, Martinem Ručinským a naší partou chodíme zlepšit před víkendem náladu.
Byl jste členem sparťanského “zlatého“ jádra na přelomu tisíciletí. Co říkáte na současnou atmosféru na Spartě?
Vrací se to k tomu, jako to vždycky ve Spartě bylo. V minulých letech to v zákulisí na Spartě nebylo tak příjemné, jako teď. Všichni, počínaje rolbaři, jsou tady uvolnění a otevřenější. Předtím tady panoval stres z lidí, co Spartu ovládali. Pořádek musí být, ale může to být disciplína s lidskou tváří, nebo jak to ti komunisti nazývali. (smích) Lidé se nyní na Spartě opět smějí, baví se a nejsou tu lidé, kteří mají problémy se sykavkami a kteří nás tu všechny štvali.
Holešovičtí za tři dny odlétají do Řecka. Poletíte s nimi?
Ne. Mám nějaké rodinné problémy, takže budu trénovat tady. Marian Jelínek nám připravil individuální plán tréninků.
Do kdy se chcete rozhodnout, kde budete v nadcházející sezoně hrát?
Mám nějakou zodpovědnost, živím tři děti. Takže se budu muset jednoho dne rozhodnout. Jsme domluvení, že se Sparta ozve, když budou mít někoho lepšího, a stejně tak se ozvu já, když by mi přišla nějaká zajímavá nabídka. V tuhle chvíli nedokážu ale říct, kdy to rozhodnutí přijde.
