20. 3. 2020 HC Sparta

Zemřela legenda Sparty Vladimír Zábrodský

Ve věku čerstvých sedmadevadesáti let zemřela jedna z největších legend našeho klubu i českého hokeje, dvojnásobný sparťanský šampion a dvojnásobný mistr světa, pan Vladimír Zábrodský.

"Pana Zábrodského považuji, stejně jako spousta fanoušků, za největší legendu našeho klubu. Ve Spartě za sebou zanechal obrovskou stopu. Rodině přejeme hodně síly a vyjadřujeme upřímnou soustrast," uvedla generální manažerka HC Sparta Praha Barbora Snopková Haberová. "Odešla legenda, poslední žijící člen mužstva, které vybojovalo pro československý hokej první titul světových šampionů. Čest jeho památce!“ prohlásil prezident Českého hokeje Tomáš Král.

Profil Vladimíra Zábrodského

Aktivně se podílel na zisku prvního titulu mistrů světa pro Československo v roce 1947. Na konci dekády dal ale pražskému LTC vale, a pomocnou ruku podává tápající Spartě. Z postu vůdčí osobnosti, středního útočníka a neformálního trenéra, jí vyvedl z nižší soutěže zpátky mezi elitu. Spoluhráče stmelil v partu kamarádů, bavící se na ledě i mimo něj. Například bláznivými divadelními kousky s dobrovolníky. A v rámci odreagování před vrcholem sezony ji jako správný šéf vyvezl i na památná soustředění do Vysokých Tater. Důsledek? Dva roky po sobě mistrovský titul! Ve chvílích volna, třeba cestou ve vlaku z jednoho konce republiky na druhý, hrál s chutí mariáš, a strašně nerad prohrával. Nejen v kartách, ale především na ledě, kde ho proslavil jak smrtící bekhend, tak neodmyslitelný módní doplněk, šála kolem krku, s níž si chránil choulostivou šíji před ztuhnutím.

Vladimír Zábrodský, řečený „Vovka“, se narodil 7. března 1923 jen malý kousek od pražské Štvanice. Odmalička byl veden k aktivnímu pohybu. Bruslit začal v pěti letech, s hokejkou si rozuměl od sedmi, a když oslavil deváté narozeniny, poprvé oblékl dres LTC. Nekouzlil však pouze na bruslích, ale také s tenisovou raketou v ruce. A jak! Byl to absolutní talent. V bílém sportu nás reprezentoval ve třech ročnících slavného Davisova poháru v letech 1948, 1955 a 1956.

Ale v hokeji se proslavil ještě víc. Vysokou výkonnost si udržel i proto, že přísně dbal na životosprávu. Místo knedlíků upřednostňoval zeleninu a ovoce, nekouřil, ba ani nepil alkohol. Skleničku vína si dal opravdu výjimečně. Za Spartu odehrál deset sezón, tu první v nižší soutěži. Mezi elitou nastoupil do 168 utkání, v nichž nastřílel úctyhodných 226 branek. A na čele nejlepších střelců klubové historie vydržel až do chvíle, než ho v sezoně 1973/74 přeskočil Jan „Gusta“ Havel. Těžko se ale budou překonávat jiné jeho rekordy – 30 sparťanských hattricků a ligové maximum, osm branek v rámci drtivého vítězství nad týmem Kladna 12:0, v utkání, které se hrálo 3. prosince 1952. O tři roky později v Českých Budějovicích zmrazil domácí tým v rozpětí jedné minuty třemi góly při sparťanském oslabení!

A v sezoně 1954/55 vytvořil jiný úžasný rekord – deset utkání v řadě skóroval! Hlavní zbraní „Vovky“ Zábrodského byla netradiční bekhendová střela a předvídavost. Během sparťanského angažmá se stal třikrát králem ligových kanonýrů, celkově šestkrát. Recept na góly? Když najížděl v sólovém úniku, vybíral ze dvou základních možností. Pokud byl brankář pravák, poslal mu puk kolem hokejky. Pokud vytušil, že s tím počítá, udělal kličku a kotouč zavěsil do sítě z druhé strany. V případě, že se rozhodl pro přihrávku, dostávali se do vyložených šancí i jeho s léty se obměňující spoluhráči. Zpočátku nastupoval v útoku s křídly Kusem a Veckem, později s dvojicí Pospíšil – Jan Hanzl a nakonec Bukač – Charouzd. A krátce i s Roziňákem a Konopáskem. Na týmu, s nímž jako první v našich zemích cílevědomě nacvičoval využití přesilových her, a který pod jeho taktovkou získal v letech 1953 a 1954 první dva tituly, si nejvíce vážil, že se jednalo o semknutý kolektiv, jenž i přes dílčí individuální nedostatky dokázal porážet uměle vytvořená, a všemožně preferovaná vojenská mužstva.

Po vlastním „vyhnanství“ v ostravských dolech, kam byl v rámci trestu za účast na sázkařské aféře odeslán, se po třech letech vrátil do hlavního města a ještě další dvě zimy vypomáhal v pražských Bohemians. Od vitálního čtyřicátníka se měl co naučit i mladíček, a další z budoucích sparťanských legend, Jiří Kochta. V létě 1965 se Vladimír Zábrodský nevrátil s celou rodinou ze zahraniční dovolené, a od té doby žije ve švédském Stockholmu.

Světový ani český hokej však na legendárního útočníka nezapomněl. Nejdříve byl v roce 1997 zařazen do Síně slávy mezinárodní hokejové federace IIHF a v rámci oslav 100 let od založení Sparty také do historického týmu největších sparťanských hvězd. Vladimír Zábrodský zemřel 20. března 2020 ve věku 97 let.

Autor profilu: David Soeldner

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

​V příští sezoně budeme ještě silnější

​Tomáš Pavelka bude pokračovat ve Spartě

Startuje aukce dresů ze sezony 2019/2020

Sezona dorostu: Mašina se skromným útokem