Jak jste si užili léto?
Miloslav Hořava: Úplně normálně jako vždycky. Byl jsem doma, pracoval kolem baráku a procházel se po lese, takže úplně stejně jako loni.

Vy jste si, pane Grossi, zvykal na staronové prostředí?
Pavel Gross: Není to pro mě úplně neznámé prostředí, asi jako byste někde žili 340 dní a zbytek trávili v Česku. S manželkou jsme se v posledních měsících starali převážně o stěhování, protože stěhovat se po třiceti letech není vůbec jednoduché. Manželka to zvládla skvěle.

Zaznamenal jste oproti Německu nějaké první odlišnosti?
Pavel Gross: Dřív se příprava lišila víc, protože české týmy chodily na led maximálně kolem 20. července. Aktuálně se scházíme až na začátku srpna, protože sezona je dlouhá. Když se začne příliš brzy, hráči už v prosinci nechtějí led ani vidět. Na přípravu se ale tolik nedívám, spíš se pokouším českou ligu naučit. Je pro mě důležité, abych chápal všechny hráče i trenéry soupeřů a jejich myšlení. Chci vidět, jakým systémem hrají a proč. Koukám se na zápasy a pořád si s tím lámu hlavu.

Už jste si definitivně rozdělili pozice na střídačce?
Pavel Gross: V první řadě musí zaznít, že role budou rozdělené mezi nás oba. Druhá věc je, že Miloš strašně dlouho a velmi dobře vede obránce a oslabení. Nejde ale o nějaké rozdělení rolí, je důležité se doplňovat. Miloš třeba uvidí něco na přesilovce, já zase na oslabení. Tréninky si rozdělíme stejně tak, je důležité dát dohromady drobnosti.

Umocňuje vaši úlohu fakt, že máte k dispozici kvalitní a zkušené hokejisty, které je potřeba dostat spíše do pohody a ukázat jim drobnosti, než je učit hrát hokej?
Miloslav Hořava: Standa Neveselý říkal o hráčích i trenérech, že se člověk učí celý život. A já s ním souhlasím. S kvalitou hráčů ve Spartě jsou detaily důležitější než základ.

Pavel Gross: Vidím nás s Milošem spíš jako servismany. Musíme hráčům poskytnout potřebný servis, připravit jim trénink a nějaké video, aby viděli, jak soupeř hraje a co chceme hrát my. Nejpodstatnější ale je, že se budeme bavit hlavně o našem týmu, o našich schopnostech! Ve většině případů se budeme bavit o tom, co děláme na ledě my, abychom dokázali využít našich silných stránek. Mančaft jich má hodně, tomu věřte.

Bude na střídačku znovu chodit Jaroslav Hlinka, nebo začnete jen ve dvou?
Miloslav Hořava: Domluvili jsme se, že budeme trénovat jen my dva, Jarda Hlinka na lavičce nebude.

Už po oznámení spolupráce jste zmiňovali, že chcete hrát aktivní a bruslivý hokej. Jste spokojeni, jak se vám podařilo kádr doplnit?
Pavel Gross: Řekl bych, že ano. Ale je potřeba říct, že ve Spartě už dobré mužstvo je! Z vyřazení ve čtvrtfinále nesmíme dělat tragédii. Miloš s Hansem přebrali tým v listopadu, nastartovali ho a člověk viděl jeho obrovskou sílu. Bohužel se ve čtvrtfinále opět narazilo na mančaft, který vyhrál čtyřikrát za sebou. To ukazuje jeho sílu, kterou, kterou musíme respektovat. Mančaft se tedy jen doplnil a na důležitých postech máme větší konkurenci. Možná budou hráči, kteří spadnou z dvaceti minut na sedmnáct, ale sestava díky tomu bude vyrovnaná a bude mít kvalitu. Jen jsme doplnili kádr, který už dobrý byl.

Pane Hořavo, nebyla právě tato mentální síla týmu a jedinců hlavní zbraní Třince?
Miloslav Hořava: Určitě ano, ale samozřejmě v Třinci bude něco, co ví jen oni. Mají perfektně zvládnutou kabinu se skvělými lídry, což je strašně důležité. Ne pokaždé je jediným lídrem kapitán. Atmosféra v Třinci je neopakovatelná, ale my se pokusíme vytvořit svoji.

Byl záměr sáhnout po neokoukaných zahraničních posilách?
Pavel Gross: U hráče se nekoukáme, jestli je Američan nebo Fin. Sledujeme, zda nám pasuje do potřebné role v týmu. Například u Aarona Irvinga víme, že je výborný na přesilovce, kde může být díky své dobré ráně rozdílový hráč. Jani je zase skvělý do branky, hraje přímočaře a hledá si prostor v brankovišti. Nejdůležitější je typologie hráčů. Skládání mančaftu jsou puzzlíky, které musíme dobře složit vhodnými typy hráčů. Až v sezoně uvidíme, jestli to bylo oukej, nebo ne.

Co vám, pane Grossi, řekly vaše dlouhé individuální pohovory s každým hráčem?
Pavel Gross: Vždycky si najdete pozitivní téma. S některými hráči jsme se téměř vůbec nebavili o hokeji, protože ho budou mít další měsíce nad hlavu. Šlo mi o to, abych kluky poznal lidsky a zjistil, jak žijou, čemu se věnují a čemu věří. Zajímá mě jejich život mimo hokej, jestli mají rodinu a děti, nebo jaké mají koníčky.

Prohlubujete tím vzájemnou důvěru?
Pavel Gross: Komunikaci s hráči mám rád. Je pro mě důležité, abych o jejich životech věděl co nejvíce. Zajímá nás hlavně hokej na ledě, ale všichni jsme lidi a jsou důležitější věci než hokej. Máme tu kluky, kteří moc dobře ví, že jsou ve Spartě, kde je tlak. Moc dobře to ví! Když se ale budeme bavit jenom o hokeji a tlaku, batoh na zádech se bude naplňovat. Měli bychom uvolnit atmosféru.

Chcete kvalitními posilami do zmíněné přesilovky zvýšit její variabilitu, abychom byli méně čitelní, než tomu bylo třeba ve čtvrtfinále proti Třinci?
Miloslav Hořava: Už během základní části na nás byly týmy dobře připravené, protože všichni dneska používají video a všechny možné informace. I tak se nám dařilo jejich obranu překonat, zatímco v playoff se nám to bohužel nesešlo dohromady. Třinci jsme usnadnili práci, protože jsme nedokázali na jeho obranu zareagovat. Věřím, že příchodem nových hráčů se variabilita zvýší a budeme se jen zlepšovat.

Může být klíčové, že zůstává stabilní gólmanská dvojice, která spolu skvěle vychází i mimo led?
Miloslav Hořava: Kuba Kovář i Pepa Kořenář byli jediní dva hráči, kteří si stoprocentně splnili celou minulou sezonu od prvního tréninku až do posledního zápasu. Budou pro nás důležití i v této sezoně. Věřím, že i pro Pepu, který odchytal menší porci zápasů, je spolupráce s Kubou velká zkušenost.

Oproti předešlým rokům nás čeká téměř ryzí česká příprava. Bylo to záměr?
Miloslav Hořava: Nebyl, jen se sešly okolnosti, protože se dlouho rozhodovalo, jakým půjdeme směrem. Čeká nás oproti minulé sezoně méně zápasů, ale my jsme to tak minulý rok nebrali. Nechtěli jsme se vymlouvat, že máme kromě extraligy i Spengler Cup nebo Ligu mistrů. Připravíme se na situaci, jaká je, abychom na konci sezony dopadli lépe. Obě varianty mají něco do sebe. Vymlouvat se na velkou porci zápasů je špatně.

Dostanou více prostoru i zlatí junioři?
Miloslav Hořava: V první řadě je výborné, že máme spolupráci s Litoměřicemi, kde se kluci mohou otrkat a připravit. Je jenom na klucích, jak šanci uchopí. Určitě ji v zápasech dostanou.

Pavel Gross: Titul juniorů je skvělá věc, klobouk dolů. Všichni u hokeje ale víme, jak je obrovský skok z juniorky do dospělého hokeje, zejména do mančaftu jako Sparta. Kluci se musí obouchat v Chance lize, dostat důležité minuty a zvyknout si. Ne každý je takový talent, aby zvládl první tým hned. Někteří talentovaní zmizí v zahraničí, což je taky dobrý, ale někteří potřebujou více času.

Kvitujete vizi šéftrenéra akademie Tobiáše Slavíčka, aby se propojili všichni trenéři v organizaci včetně vás dvou?
Miloslav Hořava: Už na společném mítinku s trenéry jsme zdůrazňovali, že to není jen o našem předávání zkušeností. I my se můžeme učit od nich! Ti kluci mají jiné oko, jiné postřehy a vidí hokej jinak. Oběma se nám moc líbí, že ostatní trenéři s námi mohou jít na trénink, cokoliv si zkusit, nebo se na cokoliv zeptat, což můžeme udělat i my. Chceme být vzájemně otevření, protože to bude ku prospěchu nás všech, ale zejména celé Sparty.

ROZHOVOR S TOBIÁŠEM SLAVÍČKEM: CHCEME SJEDNOTIT KONCEPCI KLUBU