28. 12. 2007 Vojtěch Gibiš

Duba se vrátil do branky vítězně

Brankářská jednička Sparty Tomáš Duba stála naposledy v brance holešovického klubu čtvrtého listopadu ve Vítkovicích. Pak přišla pozvánka na finský Karjala Cup, kde si Duba obnovil zranění ramene. To jej zabrzdilo téměř na dva měsíce. Sparťanský odchovanec se vrátil mezi tyče až v zápase proti Ústí nad Labem, kde zastavil dvaadvacet puků. Překonal jej jen spoluhráč Vykoukal, který tečoval Pojkarovu střelu.
Do branky jste se postavil téměř po ndvou měsících. Byl jste před začátkem zápasu hodně nervózní?
Jen trochu. Byl jsem hodně natěšený, ale jak člověk dlouho v brance nestojí, tak trochu znervózní. Jsem hlavně rád, že jsme vyhráli. Jsem spokojen jak se svojí hrou, tak i s body.

Co přesně jste si s ramenem ve Finsku udělal?
Částečně jsem si obnovil zranění, s kterým jsem marodil v létě. Bylo to však na jiném místě. Hrozilo mi, že by to mohlo být opět natržené. Proto jsme s mým návratem nespěchali. Bylo pro mě příjemnější postavit se do zápasu až s Ústím, než naskočit třeba už v derby. Klukům bych stejně nepomohl, neměl jsem natrénováno.

Dnes jste se v zápase cítil už stoprocentně fit?
Zdravotně ano, ale nebylo cítit, že jsem dlouho nechytal. Možná jsem si tedy nebyl při zákrocích stoprocentně jistý…

Ústí nad Labem moc střel nemělo, občas se však dostali do nebezpečné šance…
Pro brankáře jsou takovéhle zápasy nepříjemné. Už před utkáním jsem však tak tušil, že to bude mít podobný průběh. Ústí hodně brání, jsou zatažení ve své třetině a občas vyráží do brejků. První dvě třetiny jsem spoluhráče stále upozorňoval, ať si hlídají Honzu Čalouna a další kluky, kteří jsou schopni ujet.

Momentálně je největší sparťanskou slabinou koncovka, což se dnes opět projevilo. Co jste si pod maskou říkal při mnoha nevyužitých šancích?
Když jsem nechytal, tak jsem si psychicky odpočinul. Nějak jsem to tedy neprožíval, chtěl jsem hlavně vyhrát. Ale je pravda, že jsem očima cpal puk do branky v posledních dvou minutách. Ústí je sice poslední, ale my jsme s nimi odehráli těžký zápas. V poslední době totiž nepředvádíme žádné úžasné výsledky.

Neměl jste daleko k nule, nakonec vás překonal vlastní spoluhráč…
Pojkar trefil brusle Jirky Vykoukala, který mu obětavě skákal do střely. Nedá se nic dělat, nemůžete ani nic Jirkovi vyčítat. Vyhráli jsme a je jedno, že to bylo s jedním obdrženým gólem.

Jak jste prožíval zápasy Sparty v hledišti?
Doma to bylo špatné, moc se nám nedařilo. Venku jsme tak špatně nehráli. V posledních zápasech se nám však nedařilo skoro nikde, soupeři hráli ve velkém laufu. Snažil jsem se v hledišti držet palce, nemohl jsem bohužel klukům nijak jinak pomoci. Zajímavostí je, že když jsem se zranil, byli jsme na šestém místě stejně jako teď…

Zatím to vypadá, že vždy když ve Spartě docílíte nějakého úspěchu, tak přijde nějaké zranění. Po titulu rameno, na podzim pozvánka do reprezentace a opět rameno… Nebojíte se už tak trochu dalšího úspěchu?
Nevím jestli to má s tím něco společného. Možná je to daň za úspěch. Takže když bude potřeba, tak se po dalším úspěchu zraním. (smích)

×
Dnes v 18:30 | Muži
HC Sparta Praha
HC Energie Karlovy Vary
AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Boj o čtvrté místo, Sparta hostí Energii

Třináctý ročník Sparťanské krve se blíží!

Pavelka odchází na měsíční hostování do Litvínova

Vitouch: Přál bych si zahrát s bráchou v áčku