10. 2. 2015 Tereza Velikovská

Dvořáček: Konflikt se Šlégrem mě překvapil

Útočník DAVID DVOŘÁČEK se v posledních dvou zápasech před reprezentační pauzou posunul do třetího útoku a nastupoval po boku kapitána Tomáše Rolinka a neméně zkušeného Petra Kumstáta. Dvaadvacetiletý forvard považuje za svůj dosud největší hokejový úspěch to, že během působení v juniorské finské Tappary Tampere naskočil v pouhých 18 letech na dva zápasy do SM-Liigy, nejvyšší finské soutěže. "Byl to takový splněný sen," vzpomíná.

V zápase s Litvínovem jste společně s Martinem Procházkou a Dominikem Volkem jako čtvrtá lajna mladíků zažili dosud nejpovedenější zápas a připsali jste si první dva góly v sezoně. Byla to velká úleva?
Úleva to rozhodně byla, protože jsme se na to připravovali doslova každý trénink. Byli jsme strašně rádi, že nám to tam konečně padlo, chtěli jsme na to navázat a v dalším zápase v Třinci jsme dali další gól. Pak bohužel přišly dva zápasy, kdy se nedařilo jak celému týmu, tak ani nám.

Kdo ze starších a zkušenějších hráčů vás nejvíc povzbuzuje a dává vám rady?
Asi Tomáš Rolinek, ten nás mladé vždycky před zápasem hodně povzbuzuje.

Kvůli velké marodce dostáváte v posledních zápasech víc času na ledě, a tím pádem i větší zodpovědnost, že?
Myslím, že by se nám mělo hrát tím líp. My jsme taková „energy line“, která by tam měla lítat, dohrávat to a unavit soupeře. Z toho by měly vyplynout i nějaké ty branky.

David Dvořáček

Máte za sebou zahraniční zkušenost, hrál jste ve Finsku za Tapparu Tampere...
Ze začátku jsem měl problémy s jazykem, protože jsem neuměl moc anglicky, ale postupně jsem se zlepšoval. Ve Finsku je ta výhoda, že všichni anglicky umí. Z finštiny jsem pochytil úplné základy, ale mluvit jsem radši nezkoušel. Ale Dominik Hrachovina, který tam byl se mnou, se za dva roky naučil finsky úplně perfektně. Já bych si na tom zlámal jazyk. (smích)

Během svého působení v juniorce Tappary jeste naskočil i do SM-Liigy. Jaké to pro vás bylo?
Hrál jsem dva zápasy na konci sezony a byl jsem ve třetí lajně, takže jsem odehrál asi 15 minut na zápas. Chodil jsem na led stabilně, takže jsem si zahrál dobře. Byl to velký zážitek, bylo mi tehdy nějakých 18 let a už jsem si vyzkoušel SM-Liigu. Byl to takový splněný sen.

Sledoval jste juniorský šampionát, který byl poměrně nešťastným způsobem zmedializován?
Bylo to podle mě smutné, že se dostaly na povrch takové věci. Pro pana Přerosta to pak bylo těžké, protože byl pod velkým tlakem médií. Zažil jsem ho jako kouče a bylo mi ho líto. Byl jsem rád, že se ho pak někteří kluci zastali a postavili se za něj.

Do paměti sparťanských fanoušků jste se zapsal i na ledě Litvínova, kde se na vás vrhnul Jiří Šlégr a bleskově vás vysvlékl z dresu. Co se tam stalo?
No já mu právě nic neřekl, jen jsem ho čistě dohrál a on se na mě vrhnul zezadu. Překvapilo mě to, vždycky jsem k němu cítil takový respekt a uznával jsem ho za to, co dokázal, ale tohle mě zklamalo. Ještě na mě řval, že mě zabije, či co. Když jsem ležel na zemi a rozhodčí už nás rozdělovali, tak mi ještě napálil jednu a já si dal hlavou o led. No a nedávno jsem shodou okolností měl jít s klukama na sushi, nakonec jsem nešel a oni ho tam potkali a seděl hned vedle nich, tak mi posílali fotky. (smích)

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Černoch jde hostovat do Karlových Varů

Obránce Bláha: V kabině máme skvělou partu

​Sběratel Pepa Toma: Chybí mi poslední dres!

Třináctý ročník Sparťanské krve se blíží!