Mladí hráči a odchovanci mají ve Spartě otevřené dveře. Hrálo to v tvém rozhodování roli?
Přiznám se, že to na mě zapůsobilo. Ve Spartě jsem působil od osmé třídy až do juniorů, takže k ní mám vztah. Jsem navíc z Prahy, což také hrálo roli. Návrat na Spartu beru jako velkou šanci a výzvu, do které jdu s tím, že se ji pokusím co nejlépe využít.

Takže chceš ukázat, že je z tebe hotový brankář pro extraligu?
V první řadě jsem koukal spíše na to, abych měl šanci se posunout dál a mít kontakt s extraligou. Když se objevila možnost návratu do Sparty, měl jsem jasno. Byla to pro mě priorita.

Jak se těšíš na spolupráci s Matějem Machovským?
Sparta je velký klub a silná konkurence k ní patří. V konkurenčním prostředí se člověk více naučí, navíc když mám příležitost se přiučit od Machyho. Chci se v létě co nejlépe připravit a vybojovat si místo v týmu.

Koho ze současného týmu znáš?
V dorostu jsem hrával s Honzou Košťálkem, zatímco v Kadani jsem se potkal s Martinem Jandusem. Některé starší kluky znám z dob, kdy jsem jako dorostenec chodil trénovat s juniorkou. Znám také Davida Dvořáčka, ale s tím jsem hrával spíš v Prostějově, protože je o dva roky starší, takže jsme se v mládeži moc nepotkávali.

Angažmá v Prostějově byla velká zkušenost

Vnímáš Chance ligu jako ideální startovní čáru pro mladé brankáře?
Určitě ano. Měl jsem štěstí, že jsem byl první rok v Prostějově za Lubošem Horčičkou. Být v týmu s takto zkušeným brankářem byla velká škola. Člověk se od něj ledacos naučil i v přístupu mimo led. Na začátku mi hodně pomohl, pak už jsem chytal jako jednička a musel jsem se učit za pochodu.

Za pět sezon ti Prostějov musel přirůst k srdci, je to tak?
Všechny sezony byly z mého pohledu dobré. Angažmá v Prostějově byla moje první velká zkušenost se seniorským hokejem. Nejvíce v tom, že za týden odehrajete více zápasů než v mládeži, protože hrajete dva až tři zápasy týdně. Na Prostějov budu vzpomínat určitě v dobrém.

Do Sparty se vracíš po šesti letech. Jak ses změnil hokejově a lidsky?
Odcházel jsem jako junior bez zkušeností, takže jsem se hokejově určitě posunul dál. Věřím, že mě poslední roky posunuly také lidsky. Podařilo se mi vystudovat vysokou školu, ale jinak by to měli hodnotit spíš ostatní. (usmívá se)

Proč sis vybral zrovna Vysokou školu ekonomickou?
Už na gymplu jsem chtěl jít na ekonomku. Vystudoval jsem podnikovou ekonomiku a management, protože mi tento obor přišel nejzajímavější.

Bylo náročné skloubit hokej s vysokou školou?
Já měl velké štěstí, že mi vycházel rozvrh. Měl jsem denní studium, ale trenéři v Prostějově i v Kadani mi vycházeli vstříc a pustili mě na státnice. Měl jsem čas se na ně připravit, což byl hlavní důvod, proč se mi podařilo skloubit hokej se studiem.

V kapse už máš diplom a smlouvu v extralize. Vyplatila se ti trpělivost?
Vnímal jsem svou situaci tak, že musím být trpělivý. V Chance lize jsem navíc dostával od trenérů dostatečný prostor. V posledních sezonách jsem odchytal pokaždé přes 40 zápasů, což je pro brankáře jedině dobře. Gólman musí mít stálý rytmus.