Musel si tak zvykat na nové prostředí. „Za ten týden si člověk v dnešním hokeji musí zvyknout,“ uvědomuje si. „Většinu kluků stejně znám,“ nehledá složitosti v adaptaci v novém týmu. Přestup do Sparty vyvolal řadu diskusí mezi fanoušky, ve kterých hrála hlavní roli loňská přestřelka s kontroverzním Radkem Dudou. Odchod Řezníčka z Plzně byl spojován právě s plánovaným návratem Dudy na západ Čech. To ovšem současný ředitel Plzně JUDr. Král popřel. „Stojí to tak, jak to řekl pan Král,“ přikyvuje bek Sparty výroku prvního muže klubu ze západočeské metropole. „Chtěl jsem z Plzně odejít, těsně po sezóně jsem to avizoval,“ líčí a dodává: „Myslím, že to je ku prospěchu obou, mě i Plzně,“ říká se spokojeným výrazem ve tváři.

Řezníček má bohaté zkušenosti s plněním role kapitána týmu, tento důležitý post v týmu nyní ve Spartě osiřel. „Určitě by mi nevadilo, kdybych jím nebyl, nárok si na to rozhodně nedělám, jsou tu hráči více srostlí se Spartou,“ dává najevo, že se touto otázkou příliš nezabývá. Jeho myšlenky se nyní upírají k letní přípravě. „Ta je ve Spartě samozřejmě jiná, každý trenér věří svému, ale když se to potom sečte, vyjde to všude nastejno,“ říká hráč se zkušenostmi i z německé, francouzské a finské ligy. Řezníček je z mnoha ohledů zajímavá postava. Byl svého času nejdražším hráčem celé ligy, na jeho angažování se skládali olomoučtí podnikatelé, kvůli sporům mezi Weisswasserem a Olomoucí nesměl 3 měsíce hrát, Olomouci, kam se v roce 1994 vrátil z Německa spolu s Jiřím Dopitou pouze na play-off, pomáhal vybojovat titul, a poté se během svého angažmá ve Finsku vykoupil ze smlouvy a dodnes vlastní práva sám na sebe! Během působení v Plzni jej lákal Vsetín i Třinec, trénovaný tehdy současným koučem Sparty Aloisem Hadamczikem, kterého však Řezníček poznal již mnohem dříve, během angažmá v Olomouci. Je nějaký rozdíl mezi Hadamczikem tehdy a nyní? „To bohužel nemůžu moc posoudit, tenkrát jsem ho tam zažil jen krátce, neabsolvoval jsem tam letní přípravu a naskočil rovnou na led.“

Pokud hráči chybí fyzické parametry, musí je nahradit větší chytrostí ve hře, tak zní staré známé hokejové rčení. Řezníček byl vždy jedním z důkazů pravdivosti tohoto tvrzení. O této herní vlastnosti se v minulosti přesvědčila i další posila Sparty Libor Procházka. Pamětníci budou zřejmě ještě dlouho přidávat k lepšímu střet obou obránců ze čtvrtfinále play-off 1998-99 mezi Plzní a Třincem. Bleskovým manévrem Řezníček tehdy uhnul hrozivému nájezdu Procházky, který si dal velmi nepříjemné rande s mantinelem. „Zasmáli jsme se tomu. Žádný nevyřízený účty mezi námi nejsou. Libor i já prostě hrajeme svoji hru,“ říká s nadhledem profesionála vítěz onoho souboje.

Osobnost Josefa Řezníčka často vyvolávala u příznivců soupeře bouři nevole, nejinak i u těch sparťanských. Nový obránce Sparty však fanouškům věří: „Já jsem přišel do Sparty vyhrávat, udělat pro úspěch maximum. Věřím, že to tak vezmou i fanoušci.“ Příznivci holešovického klubu také mají o sezóně jiné představy, než ve většině jiných týmů. „Každý hráč, který přijde do Sparty si musí uvědomit, že tu jsou nároky fanoušků velký. Ale to jsou koneckonců všude,“ uvědomuje si.