První střídání v útoku v extralize a ani jste ho nedohrál. Co se stalo?
Při střetu s Martinem Hlavačkou jsem narazil na mantinel a pochroumal jsem si rameno. Mám naražené a pohmožděné vazy.
Věděl jste hned, že je zle?
Hned ne. Asi po pěti sekundách mi v rameni znova křuplo. Ještě jsem to párkrát zkusil, ale už to nešlo. Ztuhlo to, rameno už nešlo dát nahoru.
Byla to podle vás nešťastná náhoda nebo nedovolený zákrok?
Spíše ta nešťastná náhoda. Bylo to čisté tělo, špatný náraz na mantinel.
Na jak dlouho vypadá odhad vaší léčby?
Zatím to vypadá na dva týdny, v úterý jdu na kontrolu, kde mi řeknou víc. Zatím nemohu ani trénovat.
Mrzí tohle zranění o to víc, že k němu došlo zrovna v pražském derby před fantastickým publikem?
Samozřejmě. Dlouho jsem se na tohle utkání těšil, i když jsem hrál útočníka.
Co jste vůbec říkal, když jste se dozvěděl, že budete hrát na křídle?
Trenéři mi to řekli už v pátek ráno. Byl jsem z toho dost překvapený. Hrál jsem v útoku už v přípravě s Ústím nad Labem, ale nečekal jsem, že si zahraji forvarda i v mistráku.
Co na to říkali vaši spoluhráči?
No, srandu si ze mě samozřejmě dělali. Říkali třeba, že by mi to tam už konečně mohlo spadnout.
V této sezoně dostáváte mnoho příležitostí, naskočil jste už do čtyřiadvaceti zápasů. Překvapilo vás to hodně?
Je to splněný sen na tuhle sezonu. Jenom někde hluboko vevnitř jsem věřil, že bych mohl dostat tolik příležitostí.
Jaké musí mladý hokejista jako vy snášet ústrky od svých zkušenějších spoluhráčů?
Všichni mazáci jsou k nám vstřícní, když chceme, tak nám poradí. My musíme mít ke starším klukům respekt, něco už dokázali. Já ho samozřejmě mám, na Spartě je dobrá parta.
Třeba Jiří Vykoukal ale říká, že vy mladí k němu respekt moc nemáte…
Spíše si myslím, že si dělal legraci. Je ale pravda, že od nás občas padne nějaká narážka na to, že je moc starej. (smích)
