Přišla totiž druhá fáze a na led skočila zcela jiná Sparta. Obraz hry se rázem vyrovnal a nerozhodné bylo také skóre. Dvakrát udeřil Tomáš Netík. Nejprve smazal náskok Moelleru z první třetiny. “První gól jsem udělal jak jsem chtěl, výborně mi puk vrátil Tomáš Protivný a střela mi sedla. Musím se pochválit,“ usmál se šikovný křídelník. Jenže Pardubice hostům znovu odskočily, tentokrát odpověď Netíka trvala pouhých dvaatřicet vteřin. “Měl jsem štěstí. Tečoval jsem střelu Honzy Hlaváče, ale někdo mi zezadu dal pěkný kroček, takže jsem do střely vysloveně padal a trefil jí špičkou čepele,“ popisuje situaci z dvaatřicáté minuty zápasu.

V poslední části Holešovičtí svého tradičního rivala ke slovu příliš nepustili a zápas dovedli do vítězného konce. Na východě Čech tak uspěli po třech letech, pětkrát v řadě opouštěli pardubickou ČEZ Arenu s prázdnou. “Přijeli ve slepené sestavě. Někdy to paradoxně více pomůže, že se mužstvo semkne. Musím přiznat, že nám všechno šlapalo a hrálo do karet a měli jsme i trochu štěstíčka. Vyhráli jsme ale zaslouženě,“ vrací se Netík k obsáhlé marodce, která čítala pět hráčů. V sestavě se objevili navíc čtyři hokejisté z první ligy. “Posily zahrály výborně,“ pochválil rychlou výpomoc syn bývalého hráče Sparty ze sedmdesátých a osmdesátých let.

Před reprezentační přestávkou mohou být Pražané spokojení. Obsadili třetí příčku v tabulce a od úplného čela je dělí pouhé tři body. Navíc hokejisté splnili limit, který si před nedávnem dali. “Chtěli jsme být stoprocentní v domácích zápasech s tím, že poté zkusíme v Pardubicích zabojovat. Situace se ovšem změnila. S Kladnem jsme udělali pouze bod, takže jsme jeli minimálně pro dva. Vezeme tři, můžeme být maximálně spokojení,“ neskrývá závěrem radost subtilní útočník druhé formace.