Máme za sebou čtvrtinu základní části. Jak jste s výkony týmu spokojený?
Pohybujeme se v horních patrech tabulky. Začátek sezony nám nevyšel přitom úplně podle představ, ale v tu chvíli měly všechny týmy ještě plno sil, ve vyrovnané soutěži jsme hned zkraje hráli šest zápasů venku, což nebylo úplně příjemné. Zvládli jsme je se ctí, naopak nám čtyři výhry z venkovních zápasů dodaly klid k další práci. Ze začátku jsme měli divoké skóre, teď ho máme hodně plusové, nejlepší z celé soutěže. Myslím, že takhle povedenou čtvrtinu soutěže by chtěl zažít každý tým. Je to velice slušný start, ale my, hráči i trenéři, pořád víme o svých mezerách a rezervách. Škoda, že nevyšel poslední zápas s Libercem, kdy jsme mohli protáhnout vítěznou sérii na deset zápasů. Když ale prohrajeme až každý desátý zápas, budeme spokojení.
Bylo potřeba, aby si nově poskládaný tým lépe sedl? Jak jste říkal, začátky byly poměrně divoké…
Přitom nebýt inkasovaných gólů v závěru, takový hokej jako v prvních zápasech jsme chtěli hrát! Dosud mě mrzí, že jsme ty dva zápasy nedokázaly vyhrát s plným počtem bodů. Takhle by nás chtěl vidět hrát asi každý fanoušek. Muselo dojít k menší změně systému naší hry, starší hráči společně s Uwem upravili různé herní aspekty – napadání, hra ve středním pásmu. Samozřejmě bych byl rád, aby se Sparta prezentovala ofenzivním hokejem. Pro účelnost a zisk bodů je ale třeba myslet i na defenzivu a hrát v určitých pasážích opatrněji.
Kde vidíte největší rezervy?
Ve vyrovnanosti třetin, tam vidím obrovské výkyvy. Nejlepší hokej jsme letos hráli ve Vítkovicích, což uznal i trenér soupeře Jakub Petr. Podobným stylem bychom se rádi prezentovali v důležitých zápasech. Naopak bychom si měli odpustit výkyvy, jaké byly k vidění v domácím utkání s Karlovými Vary.
V úvodu sezony došlo k několika pohybům v kádru. Dlouhodobou smlouvu podepsal útočník David Tomášek, na zkoušku pak obránce Milan Jurčina. Jak jste s nimi spokojený?
David je mladý hráč, má ale za sebou kompletní sezonu ve finské lize, vypadl z reprezentačního kádru až těsně před mistrovstvím. Může tvořit budoucnost českého hokeje. Od prvního zápasu jsme s jeho hrou i přístupem spokojení. V posledních zápasech se vypracoval k většímu ice-timu, hraje oslabení i přesilovky. Pomohl mu gól proti Pardubicím a proti Olomouci vše jenom potvrdil. Výborně drží puk a snaží se překonat hráče. Jsme s ním spokojení.
A Milan Jurčina?
Slyšeli jsme na něj pouze výborné reference, proto jsme se s trenéry rozhodli na krátkodobou zkoušku. Zatím vše potvrzuje od prvního jednání. Má sice 451 zápasů v NHL a svůj věk, je ale stále pokorný, pracovitý a týmový. Má vynikající charakter. Chtěl dostat šanci. Řekl, že v noci sedne do auta a ráno bude na Spartě. Tak i učinil. Vůbec ho nezajímaly žádné podmínky. Mladí by si z něj mohli vzít příklad – nejdříve se ukázat a teprve pak se bavit dál. Dokázal navíc dát dva důležité góly. Věřím, že zájem na pokračování ve Spartě bude po zkoušce oboustranný.
Jak vypadá situace ohledně Marka Ďalogy? Je šance, že zůstane ve Spartě?
V pátek jsme měli první setkání s agenty, poslali jsme svou představu. Dosud jsme se domluvili na dvou krátkodobých kontraktech, rádi bychom se domluvili na dlouhodobější spolupráci. Všichni ale víme, že náš rozpočet není nafukovací. Věříme, že se v našich představách střetneme a dohodneme se. Zájem o Marka samozřejmě máme.
A co Adam Polášek, nekrouží kolem něj zahraniční kluby, kam by mohl odejít?
Jsme rádi, že sám Adam říká, že nepřemýšlí nad odchodem a ve Spartě se mu líbí. Žádné zprávy o eminentním zájmu z jiných klubů jsme zatím nezaznamenali. Adam to ale vůbec neřeší, snaží se pomoci každý zápas. Není sice nejstarší, ale může být vzorem pro mladé hráče svým skvělým přístupem. Věřím, že i kdyby se rozhodl odejít třeba do KHL, jeho budoucnost bude se Spartou nadále spojená.
Na hostování odešlo několik hráčů. Počítá se s nimi do budoucna?
Tomáš Pavelka už v Litvínově hrál a byl o něj odsud velký zájem. Nám naopak vznikl přetlak v kabině, Tomáš byl až osmý nebo devátý bek. Proto jsme se domluvili na hostování. Uvidíme, jak se sezona bude vyvíjet dál. Od léta jsme zatím měli v každém utkání alespoň jednoho obránce zraněného. Albert Michnáč dostal možnost hostovat v extraligových Karlových Varech do vánoční pauzy, zatím je na střídavých startech v Kadani. Jsme spolu neustále v kontaktu, stejně jako s naším trenérem Tomášem Hamarou. Stále se potřebuje oťukat v dospělém hokeji. Tomáš Pšenička studuje v Ústí nad Labem, proto měl zájem hrát právě zde. Ve Slovanu má velké vytížení a čeká na šanci ve Spartě. Náš tým ale v tuto chvíli šlape, tak není důvod ke změnám v sestavě. I tak věřím, že letos šanci dostane.
Sparta má aktuálně nejlepší skóre v lize, nastříleli jsme už 57 branek. Jste spokojený s naší útočnou silou?
Vždy je prostor na zlepšení. Vážím si naší produktivity. Zároveň ale nesmí nastat uspokojení. V první čtvrtině je soutěž stále hodně vyrovnaná, rozdíly jsou minimální, neustále tak musíme pracovat na ofenzivě a koncovce. Každý se snaží vyvarovat jakýmkoliv výpadkům, krizím. I když nyní dáváme čtyři pět gólů na zápas, na mítincích stále nejsme úplně spokojení. Nejen my, ale také trenéři, a hlavně kluci samotní. To je pro mě hrozně důležité. Vědí, že mohli být lepší a mají stále rezervy.
Jak naopak hodnotíte naši obranu?
V této fázi jsme se myslím zlepšili citelně. Největší rezervy máme v rozehrávce. Kvůli rozměrům hřiště máme trochu jiný styl na domácích a venkovních zápasech, kluci si na to musí zvyknout. Doma na užším hřišti je vše téměř o sekundu rychlejší a je pak pouze na hráčích, jak si věří a co si dovolí. S trenéry jsme řešili, jak rozehrávku co nejvíce zjednodušit.
Na postu brankáře se pravidelně střídají Matěj Machovský a Jakub Sedláček. Jak vnímají skutečnost, že není úplně pevně daná jednička týmu? Jaký spolu mají vztah?
Vychází spolu naprosto v pohodě. Hodně se o tom bavíme jak s kluky, tak s trenérem brankářů Petrem Přikrylem. Machy vstupoval do přípravy i sezony jako jednička, první zápasy se celému týmu tolik nepovedly, tak dostal větší šanci Sedlo. Jsme moc rádi, jak nyní oba kluci pracují. Brankáři jsou vždy citlivé téma. Jsme v celé organizaci strašně rádi, že spolu kluci vychází a zbytek týmu od nich cítí zezadu velkou jistotu. Potřebujeme vyrovnanou brankářskou dvojici. Loni bylo velkou část sezony vše na Machym, byl na něm veliký tlak, z čehož může plynout i psychická únava. Z posledních zápasů mají oba dva vynikající čísla, musím je pochválit.
Novým kapitánem je od začátku sezony Michal Řepík. Je to správná volba?
Pokud nás dotáhne k titulu, tak určitě správnou volbou bude. (smích) Na Michalovi jsme se spolu s trenéry shodli všichni. Je to velký bojovník, jeden z nejzkušenějších hráčů našeho kádru. Myslím, že první čtvrtina dokazuje, že byl tou správnou volbou.
Jak se vyvíjí dlouhodobější zranění našich hráčů?
Honza Piskáček byl v pondělí poprvé na ledě. Po vyloučení otřesu mozku se zjistily potíže se zablokovanými nervy v krční páteři. Dlouho se necítil dobře, zkoušel různé metody k urychlení návratu, třeba čínskou medicínu, a navštívil i fyzioterapeuta Pavla Koláře. Snad bude po reprezentační pauze v pořádku. Letos má smůlu, zranil se v prvním přípravném utkání a pak i v extraligové premiéře.
Co Marek Kvapil a Daniel Přibyl?
Markovi právě uplynulo šest týdnů klidového režimu, začíná s rehabilitacemi a pomalu bude přidávat fyzickou zátěž. Nejrychleji by mohl být zpátky před Vánocemi. Příba si myslel, že bude jeho návrat rychlejší. Začal trénovat a více nohu zatěžovat. Ač je již fyzicky v pořádku, po dlouhé pauze a náhlé zátěži svalové hmoty jeho noha aktuálně malinko stagnuje. Když už ale čeká na návrat takhle dlouho, nechce svůj návrat zbytečně uspěchat. Během listopadové pauzy budeme řešit jeho posun. Snad vše vyjde a brzy začne naplno trénovat.
Naše nová farma v Kadani se výsledkově trápí, přesto naši hokejisté hrají v týmu klíčovou roli. Proč se Trhačům nedaří?
Loni šlo o jasně nejslabší tým, letos se kádr zlepšil, ale bodově je stále poslední. Složili úplně nový tým z kluků, kteří potřebovali novou šanci. My zase dodali mladé a perspektivní hráče, kteří si v juniorce řekli o juniorský hokej a najednou by měli být tahouny. Věřil jsem, že do týmu dodají více hráčů i Pardubice, které s Kadaní rovněž spolupracují, a vytvoří tak větší konkurenceschopnost.
Přesto lze ale fakt, že má Sparta svou farmu, hodnotit pozitivně, že?
Rozhodně. Vím, že pro kluky nemusí být prohry příjemné. Dostali ale obrovskou šanci se vyvíjet a pracovat na sobě mezi dospělými. Náš trenér v Kadani Tomáš Hamara s mladými hráči odvádí výbornou práci, mají vynikající zázemí a perfektní servis srovnatelný s jinými kluby. Výsledkově i herně se navíc Kadaň zlepšuje, často prohrává o jeden dva góly, tým si sedá. I když tým prohrává, naši hráči dostávají velký prostor na ledě a mají možnost se ukázat. To tu v minulosti nebylo.
Jak jste si vy osobně užil první čtvrtinu sezony ve funkci sportovního ředitele po boku svého parťáka Jaroslava Hlinky?
Každý si užíváme hokej trochu jinak. Jarda Hlinka je víc impulzivní, já jsem klidnější, vše prožívám spíše vnitřně. Jsem ambiciózní a perfekcionista, chci se neustále zlepšovat a očekávám to i od našich hráčů. Vím, že čím více některé věci zautomatizuji, tím lépe je budu pod tlakem zvládat, nebudu na ně uvnitř myslet. Nervozita a tlak sice někomu pomáhají, ale většinou hráče spíše svazují. Na tom se snažím s kluky pracovat a hodně s nimi mluvit.
