Opravdu je to uvolněním a určitě máme také velký kus štěstí. Neříkám, že je v tom umění, ale jdeme do všech šancí naplno a snažíme se na Lašáka vyvíjet tlak. Uvědomujeme si, že měl před finále vynikající statistiky, ale řekli jsme si, že na to nebudeme hledět. Navíc jsme mu několik branek nasázeli už v zápasech základní části a věříme si i nyní. Nesmíme zkrátka nic vymýšlet a jít do branky přímočaře. To se nám vcelku daří, až na mě v první třetině prvního zápasu. Ta situace mě pak mrzela, měl jsem jí řešit jinak a nehledat zbytečné kličky. Od té chvíle se to snažím napravit a hodně střílet.
Ve finále jste dal vy sám dvě branky, nastudoval jste tedy pečlivě Lašákovy slabiny?
Určitě. Ale o tom bych se neměl bavit, více si řekneme až po samotné sérii. Nepopírám, že se o něm s klukama nebavíme a nehledáme na něj recept, ale stále jsou před námi ještě důležité zápasy. Po těchto dvou v Pardubicích jsem si lecos zkusil, trochu jsem si nahrál… Nyní se na to kouknu v klidu doma a budu dál zkoumat, co do dalších zápasů vylepšit.
Nebojíte se, že by vás vedení z Pardubic mohlo ukolébat?
Vůbec ne. Určitě jsme udělali velký krok, ale všichni víme, jak je hokej ošidný a vyrovnaný a že vést 2:0 na zápasy prakticky nic neznamená. Nikdo z nás nemyslí na pondělí, jdeme krok za krokem a myšlenky směřujeme k nedělnímu zápasu. Kdybychom se byť malinko uspokojili, všechno může být rázem jiné.
Ve druhé třetině jste měli zápas pod kontrolou, přesto jste si ho stihli zkomplikovat. Čím to?
V sérii padají dost nešťastné branky. Přestože jsme zápas zcela kontrolovali, nevyvarovali jsme se drobných chyb ve středním pásmu a spadly nám do branky po nešťastných momentech laciné góly. Důležité ale bylo, že jsme se nezlomili a udrželi vedení o jednu branku až do přestávky. V kabině jsme si řekli, že den předtím jsme hráli s Pardubicemi po dvou třetinách 3:3 a dnes vedeme o branku, takže to dotáhneme do vítězného konce. To bylo hodně důležité, nehrabat se v tom, že jsme v závěru zbytečně inkasovali, ale naopak vyzdvihnout to, že jsme o krok vepředu a máme je na lopatě. Všichni jsme se uklidnili.
Takže klíčový moment z vašeho pohledu byla druhé přestávka?
To každopádně. A samozřejmě také pak gól Honzy Hlaváče v oslabení, který Pardubice odrovnal.
Co říkáte na brilantní nahrávky Jaroslava Hlinky, který stále hledá lépe postaveného spoluhráče… Jeho pasy jsou neskutečné…
Je vidět, že to není náhoda, že to zkrátka umí a je vynikající. Už jen to, jak z otočky přesně našel hokejku Zelenky. Ví zkrátka o svých spoluhráčích, vím kam to hodit a ne náhodou už v základní části měl na svém kontě takové množství asistencí. Těží z nich celé mužstvo, je v tom výjimečný a těžko byste v Evropě v této činnosti v současné době hledali lepšího hokejistu.
Hlinka o sobě tvrdí, že nahrává protože neumí střílet. Jak je to tedy s tou jeho střelbou, pozorujete něco na tréninku?
To on myslel spíš v těch přesilových situacích, když jsme ho na tréninku posílali na modrou čáru. Párkrát mu ujely nervy a rozšvihal hokejku. Pak si uvědomil, že jich má málo a že musí šetřit, aby nemusel čekat na další várku na mistrovství světa. (smích) Každý má zkrátka doménu v něčem jiném, Jarda ji má v přihrávkách.
Mužstvu tedy hodně chyběl, když dostal desetiminutový trest…
Ano. Byla to komplikace už pro trenéry, kteří museli rozházet všechny pětky a rozložit sílu na všechny hráče. Byl to velký zásah do mužstva a i Jarda si to uvědomil a týmu se následně omluvil, ale jak říkám… Nikdo mu nic nemůže zazlívat, hrajeme finále, jsou to velké emoce, velké nervy a Jarda je hráč, který to mužstvu mnohokrát vrátí.
Na druhé straně je hlavní hvězdou Sýkora, ale vy jste ho ve druhém zápase zcela vymazali…
To není žádné tajemství, připravovali jsme se na něj jako každé jiné mužstvo. V prvním zápase měli za úkol ho hlídat obránci, druhý zápas už se k nim museli přidat i útočníci. Není možné ho nechat rozjet, nechat ho nabrat tu svou rychlost ve středním pásmu… Pak je z toho buď faul a nebo gólová střela. Neříkám, že víme jak na něj, ale víme, že se musíme snažit ho eliminovat a jsme rádi, že nám to vyšlo.
Říkal jste před finále, že se vás máme po dvou zápasech zeptat, jak série bude vypadat. Tak jak tedy?
(Smích) Zatím je to vynikající, co si budeme nalhávat. Určitě jsme nečekali, že po dvou zápasech povedeme 2:0 na zápasy a jsme tedy maximálně spokojení. Člověk jel do Pardubic s velkým plánem urvat jeden zápas, ale že to budou dva…. To je více než nadplán. Pořád jsme ale teprve v půlce, a to si v neděli uvědomíme.
Doma jste dva roky v play off neprohráli, nabízí se tedy dokonalé řešení finálové série…
Bylo by to nádherné, ale o tom je hodně předčasné mluvit. Všechno je ale ještě otevřené. Hráli jsme v Pardubicích na brejky, spoléhali jsme se na vynikající hráče. Nyní tento styl budou praktikovat oni u nás a zrovna tak jako Sparta, tak i Pardubice mají ve svém středu dobré střelce, kteří mohou z rychlého přečíslení uspět. Každopádně teď už záleží jenom na nás, co jim dovolíme v našem hradě. Sami chceme hrát hodně útočně, máme na to stavěné mužstvo, velké domácí hřiště a vynikajících čtrnáct tisíc lidí nám nedovolí hrát dozadu a čekat na soupeře.
Jak budete odpočívat?
Pokud mohu mluvit za sebe, tak v pátek na led nepůjdu vůbec. Člověk už má svá léta a abych se přiznal, po druhém zápase jsem opravdu hodně unavený. Od půlky střetnutí jsem za sebou prakticky tahal nohy a nebylo to ono, protože tyto zápasy stojí mnoho sil. Zajdu každopádně za klukama do kabiny, navštívím saunu, dám si malou regeneraci a budu se snažit především odpočívat. Odpoledne bych se chtěl věnovat rodině, což je pro odpočinek nejlepší.
Takže podobně jako brankář Duba jste milovníkem sauny?
Určitě. Kdo hrál ve Finsku, a já tam hrál skoro šest let, by byl hřích, kdyby do sauny nechodil.
