Urvali jste první výhru v sérii, čím se toto utkání lišilo od dvou prohraných třineckých?
Vyvarovali jsme se zbytečných chyb, dali góly a vyhráli. Byl to zodpovědný výkon celého týmu. V tom byl rozdíl.
Minimálně první dva góly padly po chybách soupeře, čím jste je donutili k přešlapům?
Nám se hrálo skvěle před takovouhle kulisou. Lidi nás hnali dopředu a my hráli pro ně. Chyby, které jsme udělali v Třinci, soupeř potrestal – tentokrát to bylo naopak.
Co vám blesklo hlavou, když dal Třinec gól v přesilovce pět na tři, když risknul odvolaného gólmana?
Nic. Myslím si, že jsem měl střelu zblokovat. Spíš to proto beru na sebe, Filip Novotný přes mě neviděl.
Byl jste překvapený, k jak odvážnému a kurióznímu kroku se hosté odhodlali?
V sezoně už to udělali, takže jsem překvapen nebyl. Nebylo to tak, že bychom z toho byli v šoku, a proto dostali gól. To ne.
Bylo těžké udržet nervy na uzdě ve vyhecovaném závěru utkání?
Byly to potyčky kolem brány. Jeden dá ránu, a už se to mele… Žádné provokace tam nebyly. Rvačky jsme vyhráli, takže od nás výborná práce.
Jak moc je důležité, že se do podobných soubojů dokáže zapojit každý hráč? Tým pak demonstruje svou jednotnost a pospolitost…
Nejen já ale i ostatní kluci, kteří se normálně neperou, se rvali. Tým žije spolu, to je důležitá práce. Za tým se dokáže postavit kdokoliv z nás.
Co čekat od druhého pražského utkání?
Strašně moc rozhodují chyby, maličkosti. Těžko říct, co čekat. Důležité bylo snížit stav na 1:2 – série je hned o něčem jiném. Za stavu 0:0 mohou rozhodnout nepotrestané chyby.
Jak moc pomohla bouřlivá kulisa fanoušků?
Diváci nás hnali. Není tu ticho jak v divadle, lidi tleskali, hned se hrálo jinak. Kulisa dělá strašně moc. Věříme v naši sílu, jsme silný tým. Nejsme jednotlivci.
