Ve třetím kole jednadvacátého září se skóre měnilo až po polovině utkání, když Pražany poslal do vedení Petr Nedvěd. Leoš Čermák však brzy vyrovnal, a ve třetí třetině dokonce poslal svůj tým do vedení. V sedmapadesáté minutě skóre srovnal Ton a zápas směřoval do prodloužení. Ještě před jeho započetím se před brankou nepohodli Leoš Čermák s Jaroslavem Nedvědem a sparťanský obránce dostal za úder hlavou trest ve hře. Liberecký klub se dovolával vyššího trestu, Nedvěd však vyvázl jen s trestem na jedno utkání, které je automatické při trestu ve hře. O pět týdnů později však už Jaroslav Nedvěd první zápas vypustil z hlavy. "Už druhý den jsem o tom nepřemýšlel. Takovýhle incidentů jsem během kariéry zažil spousty. Jenže na ně nemyslím, doma si je do deníčku nezapisuji," mávl rukou nejstarší sparťanský hráč.

Místo obav z dalších případných konfliktů s nejproduktivnějším hráčem extraligy Leošem Čermákem, byl Nedvěd natěšený na zajímavý zápas. "Na utkání jsem se hodně těšil. Ve třetím střídání jsem si ale zranil nohu a celý zápas jsem tam pak kulhal. Chtěl jsem zápas dohrát, i když mi noha dělala problémy." I přes zdravotní trable se však Nedvědovi a jeho spoluhráčům podařilo na "horkém" libereckém ledě urvat první tříbodovou výhru. "Do Liberce jsme jeli s tím, že chceme vyhrát. Bojovali jsme, Dubís zachytal a díky tomu se nám to podařilo," vysvětloval liberecký rodák. I když vysoký obránce na incident s Čermákem už zapomněl, domácí příznivci očividně ne. A nebučeli jen na něj, ale i na jeho bratra Petra. "Nevím, jestli si nás spletli. Pokud ano, tak je to jejich problém, oni jsou mimo. Je to však jejich právo, chodí na hokej kvůli emocím. Když si diváci zaplatí, tak si mohou křičet co chtějí. Sparťanští fanoušci zase křičeli moje jméno, což mě potěšilo, hraji pro ně a ne pro liberecké diváky," usmíval se nejlepší obránce sezony 2001/2002.

Holešovické v posledních dnech trápily nepovedené vstupy do utkání. V Liberci však Pražané start zvládli. Zatímco v úterý v Litvínově ve třinácté minutě prohrávali 0:3, v Liberci ve stejném čase vedli 2:0. "Už před zápasem v Litvínově jsme se o špatných začátcích bavili. Trenéři do nás tři dny hučeli, že se to nesmí opakovat. Jenže jsme tam přijeli a udělali zase volovinu, nechali jsme si tam doplácat góly. V Liberci se nám konečně start povedl, i když to je vždy souhra okolností, i tentokrát nám tam ze začátku mohlo něco spadnout. Do vedení jsme šli naštěstí my a to se hned hraje jinak. Liberec musel předvádět jiný hokej, než který chtěl původně hrát, což bylo pro nás dobře." Mistr nastoupil v dosti promíchané sestavě, bez Netíka, Tabačka a Švagrovského, zato s královehradeckým útočníkem Romanem Vondráčkem. Promíchání jednotlivých pětek se však ukázalo správným impulsem. "Nevím jestli to byl impuls, ale měli jsme zraněné hráče, navíc v průběhu zápasu ještě odstoupil Martin Štrba a Petr Ton, já jsem si musel nechat nohu zašít. Hráli jsme tedy v takové improvizované sestavě, ale každý do toho dal vše a zápas jsme úspěšně vybojovali," komentoval starší z bratří Nedvědů.