Jak se uskutečnil tvůj návrat do Sparty?
Byly ve hře i jiné možnosti, ale už když jsem ze Sparty odcházel, cítil jsem se tu dobře. Když se naskytla možnost být doma, byla to pro mě nejlepší varianta. Jsem vděčný, že mi Sparta dala možnost tady hrát a těším se, až to zase začne!
Rozhodl i fakt, že jsi i přes krátké angažmá v týmu zapadl?
Určitě! Sparta má navíc nejvyšší cíle, což mě láká. Chci vyhrávat a být úspěšný. Kádr máme velmi kvalitní, ale musí si všechno sednout. Vyhrát extraligu není vůbec jednoduché.
Bude tvoje primární pozice na centru, kterého náš sportovní úsek sháněl?
O něčem jsme se bavili. Ve Spartě máme hodně kvalitních hokejistů, kteří mohou hrát na vícero postech. Centra může hrát třeba i Sob, takže kombinací máme více. Nechci ale nic předvídat, uvidí se, jak se trenéři rozhodnou. Budu rád za každou šanci.
Ono nechybělo mnoho a sezonu jsi dokončil ve Spartě, že ano?
Přesně tak. Kdybych v Kanadě skončil o dva týdny dřív, rád bych se vrátil do Sparty. Už to bohužel nešlo, ale byl jsem nakonec rád, že se otevřela možnost ve Finsku, kde jsem nakonec odehrál nejvíce zápasů v sezoně.
Proč ses nakonec podruhé vrátil v průběhu sezony do Evropy?
Začalo to už před sezonou, kdy jsem chtěl změnit tým. Ať už v rámci Kanady, nebo jsem chtěl zkusit Rusko. V Ottawě mi slíbili něco, co se nakonec nestalo. Když jsem si přehrál jejich jednání za tři čtyři roky, co jsem v Kanadě byl, tak už jsem toho měl dost. Jsem rád, že jsem zpátky a těším se na další sezonu. Beru ji jako malý restart.
Zdá se, že ti Finsko sedlo, nebo ne?
Nebylo to vůbec jednoduché. Ve Finsku jsem musel jít do karantény a naskočit do zápasu bez tréninku, zatímco ostatní kluci měli odehráno čtyřicet zápasů. Na začátku to bylo těžké, pak jsem se dostal do tempa, ale natrhl si sval v břiše. Naskočil jsem až přímo do play-off. Byla to divná sezona.
Pomohlo ti, že jsi v Lahti nastupoval s Rudolfem Červeným?
Bylo to super! Za čtyři roky v Kanadě jsem žádného Čecha neměl, takže příjemná změna. Ve Finsku se otevřelo více možností, ale nakonec hrálo roli i to, že v Lahti byli Ruda s Patrikem Bartošákem.
Dá se krátké angažmá v extralize srovnat s působením ve Finsku?
Ve Finsku se hrálo dost podobně jako v extralize. Vyhovovalo mi širší kluziště, ale v Ottawě jsem toho příliš neodehrál, takže pro mě byly začátky těžké. Jsem rád, že můžu naskočit do začátku přípravy a být už na začátku součástí týmu. Těším se!
Když ses na podzim vracel, říkal jsi, že se těšíš, jak si zase budeš užívat hokej. Podařilo se to?
Musel jsem si zvykat. I když jste v NHL a hrajete nejlepší ligu světa, chodit na tři střídání za třetinu a odehrát šest minut vás nebaví. A když už se mi dařilo, moje pozice se neměnila. Na farmě jsem sice hrával druhou přesilovku, ale neustálým pendlováním mezi Ottawou a farmou jsem nikde neměl stálé místo. Ve Finsku jsem začal hrát oslabení i přesilovky, jenže člověk si uvědomí, že za ty roky z něco ztratil. I proto věřím, že bude příští sezona lepší.
Nebylo ve hře, že by ses připojil k reprezentaci a zabojoval o místo na mistrovství světa?
Nikdo z reprezentace mě přímo nekontaktoval. Agent naznačoval, že by mohl být zájem, ale nebylo to stoprocentní. Trenéři mě asi nechtěli po takové sezoně někam tahat. Upřímně jsem rád, protože jsem si mohl oddechnout a vyčistit si hlavu, což jsem potřeboval.
Exotická dovolená se tedy vydařila podle představ?
Byl jsem s přítelkyní týden na Maledivách, což bylo fajn. Teda… teď už se snoubenkou. (usmívá se) Byl to příjemný odpočinek, proběhly zásnuby, takže všechno fajn.
V tom případě za celou Spartu gratuluji! Přiznej se, byli jsi nervózní víc než na ledě?
Zapotil jsem se dost. (směje se) Ono tomu počasí na Maledivách moc nepomáhá. Kamarádi se ptají, jestli řekla ano, tak si dělám legraci, která holka by na Maledivách řekla ne. (usmívá se) Byl to příjemný zážitek. Těším se, co mě čeká dál v osobním životě i ve Spartě.
