Tvoje angažmá ve Spartě můžeme brát jako vzájemnou výpomoc, je to tak?
S vedením Sparty jsme se domluvili, že si vyjdeme vstříc. V této situaci spíš pomáhá Sparta mně, ale budu se snažit jakkoliv pomoci Machymu i celému týmu, abychom byli úspěšní.

Jak se vůbec tvé angažmá ve Spartě zrodilo?
Vždycky jsem bral situaci sezonu po sezoně. Ta letošní byla složitá, nabídky ze zahraničí nepřicházely. Chtěl jsem hlavně ještě hrát hokej, prodloužit si kariéru, proto jsem rád, že můžu být ve Spartě - v týmu, který může hrát o titul. Mám velkou radost, že mi Sparta dala šanci. Být součástí takového kádru je fajn v jakékoliv pozici.

Cítíš, že se od tebe čeká předání zkušeností nejen Matějovi Machovskému, ale také Jakubu Neužilovi a Oldřichu Cichoňovi?
Doufám v to. Když kluci budou mít chuť se něco naučit, jsem jim otevřený. Kluci chuť určitě mají, protože jsou mladí. Tohle ale vyplyne přirozeně, až se poznáme.

S Michalem Řepíkem jsi už hrával na Floridě, Adama Poláška znáš z KHL a další hráče z reprezentace. Nehrálo ve tvém rozhodování roli, že nejdeš úplně do neznámého týmu?
V kariéře už jsem odehrál dost, takže ani ne. Na kluky se samozřejmě těším, protože některé znám a slyšel jsem, že je ve Spartě super parta. Rád se do ní zapojím a pomůžu, jak budu moct.

Titul se Spartou je velké lákadlo

Jak ses od konce angažmá v Rize udržoval ve formě?
Chodil jsem pravidelně do posilovny. Byl jsem několikrát na ledě s veterány, připravoval jsem se s hráči z NHL. Takže nic jednoduchého! (směje se) Poslední měsíc už jsem na ledě trénoval častěji.

V kariéře jsi zatím získal jediný titul ve Švédsku. Je pro tebe motivací i případný titul se Spartou?
Samozřejmě! Hokej hrajeme pro úspěchy, pokud hráče nezajímají, asi je něco špatně. Když je člověk mladší a má za sebou úspěch, očekává, že budou přicházet každý rok. Tak časté ale nejsou. V Petrohradě jsme měli skvělý tým, ale nakonec mě úspěchy minuly, protože jsem byl vytrejdovaný a tým začal vyhrávat po mém odchodu. KHL je hodně specifická, protože tehdy měla z třiceti týmů reálnou šanci na úspěch tři čtyři mužstva.

Ve svých třiatřiceti letech se můžeš dočkat extraligové premiéry. Co od české ligy očekáváš?
Upřímně nevím, jestli umím odpovědět. Vždycky jsem se soustředil na své angažmá, a když člověk hraje, má svých starostí dost. Navíc, když má člověk velkou rodinu jako já. Moc volného času mi nezbývalo, takže jsem extraligu blíže nesledoval. Vždycky jsem se soustředil na tým, ve kterém jsem v dané chvíli hrál.

Za dlouhou kariéru v zahraničí jsem rád

Posledních sedm sezon jsi úspěšně odchytal v KHL. Jak na svou rusko-lotyšskou anabázi vzpomínáš?
Jsem za ni moc rád. Nasbíral jsem obrovské zkušenosti, protože jsem měl možnost vidět, jak se hokej dělá i jinde po Evropě. Občas to je specifické klub od klubu, ale jsem rád, že jsem toho prošel tolik. Vždycky jsem byl vděčný za šanci a jsem rád, že má zahraniční kariéra byla takhle dlouhá, protože jsem venku strávil třináct let. Počítám to dobře?

Dokonce čtrnáct, protože jsi odcházel v létě 2006.
Pravda, odešel jsem hodně mladý. Věřím, že díky rokům v zahraničí mám určité zkušenosti a nadhled.

Do Finska jsi odešel už v 19 letech, takže byla zahraniční cesta tvojí prioritou?
Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlel. Když jsem odcházel z Budějovic, neměl bych šanci se do prvního kádru dostat. Člověk je v mládí někdy naivní a hloupý, takže má představu, že to jinde funguje, kdo ví jak. Má cesta mi ale hodně dala. Bůh ví, jak bych dopadl, kdybych do zahraničí nešel.

Finsko se nakonec ukázalo jako dobrá volba, nebo ne?
Vzal jsem to tehdy přes Finsko, kde jsem si měl vyzkoušet druhou finskou ligu. Nakonec z toho bylo čtrnáct let v zahraničí, ale takhle berou celou svou kariéru. O budoucnosti jsem se vždycky rozhodoval až po sezoně podle nabídek. Když se jejich úroveň zvyšovala, byl jsem rád, že jsem mohl hrát venku a na mezinárodní scéně.

TOP 10 ZÁKROKŮ ALEXANDERA SALÁKA V KHL:

Pátý potomek na cestě

Nemrzí tě přece jen to, že se tvoje kariéra v NHL smrskla jen na dva zápasy?
Opravdu se nad takovými věcmi nezamýšlím. Tenkrát byli na Floridě lepší gólmani a já se neprosadil, protože jsem na to jednoduše neměl. Hledal jsem si jinou cestu. Když přišly nabídky odjinud, cítil jsem, že bych chtěl chytat někde jinde.

S manželkou Michaelou máte velkou rodinu. Jak jste se s cestováním srovnávali?
Vždycky jsme byli spolu. Nikdy jsem nerozděloval pracovní kariéru a rodinu. Do každého angažmá jsme šli společně, takže manželka udělal za posledních deset let obrovské penzum práce od hledání školek až po zařizování bydlení, protože jsme se asi patnáctkrát stěhovali. (směje se) Manželce patří obrovský dík, protože bez ní by to nebylo možné. Kdyby mi řekla, že takhle už ne, asi bych v zahraničí nebyl a přizpůsobil bych se.

Co se otcovství týče, ve sparťanské kabině držel jasný náskok Lukáš Pech, ale jeho nadvláda končí, protože i vy čekáte pátý přírůstek. To musí být v aktuální době velká vzpruha, že ano?
Jsem šťastný. Velká rodina je pro mě požehnáním. S manželkou máme krásný vztah, klape nám to a děcka máme zdravá. To je pro mě v životě nejdůležitější. Naše rozhodnutí bych neměnil, přestože jsme byli mladí rodiče, což má své výhody i nevýhody. Je to spousta práce, ale velká rodina je můj život.

PROFIL ALEXANDERA SALÁKA:

Strakonický rodák tíhl k hokeji od dětství, až se nakonec v dorosteneckém věku propracoval do kádru Českých Budějovic. Talentovaný brankář si za místní A-tým nikdy nezahrál, jelikož už v 19 letech zamířil do zahraničí. Přes druhou ligu se propracoval do finské nejvyšší soutěže, kde v barvách Turku patřil mezi nejlepší brankáře soutěže a vybojoval si nominaci do reprezentace.

V roce 2009 se jako nedraftovaný hráč přemístil na Floridu, v jejímž dresu si po boku Michala Řepíka zachytal ve dvou zápasech NHL. Neúspěšný boj o stálé místo v nejlepší soutěži světa narušila zkrácená výluka, po níž Alexander Salák setrval v zahraničí. Ve Švédsku pomohl Färjestadu k zisku mistrovského titulu, načež se následně vydal do Ruska.

Český brankář odchytal v barvách Petrohradu, Novosibirsku, Jaroslavle a Rigy celkem sedm sezon s bilancí 269 zápasů včetně play-off. Zkušený brankář v nich patřil mezi nejkvalitnější brankáře soutěže, což potvrzoval také v reprezentaci, v jejímž dresu startoval na třech světových šampionátech a také na olympiádě v Soči v roce 2014.

V prosinci 2020 se zkušený brankář vrátil do Česka, kde se dohodl na smlouvě se Spartou.

Statistiky