Jak se ti daří přenastavit hlavu z áčka do juniorského playoff?
Je to úplně jiný hokej, ale rozhodně mě překvapila rychlost. Kluci z Třince jsou šikovní a hodně obětaví, to je jejich hlavní společný rys.

Zvykl sis na rozdílné role?
V áčku je to spíš v maličkostech, snažím se soupeře dostávat pod tlak. Tady můžu hrát víc na puku, naskočím i na přesilovky. Ale rozhodně to takhle neberu, snažím se pokaždé podat co nejlepší výkon a pomoci týmu.

Může být vyrovnání klíčové pro celou sérii na čtyři vítězné zápasy?
Důležitý bounce back! Je to zásadní. Doufáme, že z venku přivezeme další dva body a urveme to.

Čím jsme si oproti prvnímu zápasu zasloužili výhru?
Minule jsme trochu, řekl bych, zaspali góly. Hráli jsme trochu laxně, nechávali jsme je osamocené za námi, mohli nám tak jednoduše ujet. Nedařilo se nám je tak dobře rozebrat. Tentokrát jsme hráli celých šedesát minut, pořádně jsme se tlačili do branky.

V prvním zápase měl Třinec v krátkém sledu několik přečíslení, ve druhém se role obrátily. Je to vzhledem k výsledkům paradox?
Nechci říct, že to bylo úplně o přístupu, protože i na první zápas jsme byli připravení. Ale museli jsme něco změnit. Řekl bych, že to bylo o maličkostech, tlačili jsme se dopředu a hráli jsme důrazně. Věřili jsme si, obraz se úplně obrátil.

Mohla Třinec ovlivnit psychika po úvodní výhře?
To asi spíš ne, bylo to v nás. Když hrajeme náš hokej, je vidět, že je dokážeme porazit.

Brácha ti hodně fandí, užíváš si poslední týdny po jeho boku?
Jak kdy. (usmívá se) Ne, to si dělám srandu. Je to skvělý, když můžete hrát v profesionálním týmu se sourozencem. Pomáháme si, vždycky se do áčka těším.

PRŮBĚH JUNIORSKÉHO SEMIFINÁLE: