V první řadě se sluší pogratulovat. Zapsal jste se do historie jednoho z nejstarších hokejových klubů, stal jste se legendou. Co se k tomuto krásnému momentu dá říci spontánně po utkání?
Samozřejmě, že o tom vím. Mimo jiné i díky vám, novinářům, kteří mi to velmi často připomínáte. Zatím jsem rekord vyrovnal, uvidíme, co přinesou další zápasy. Jsem za to velmi rád.
Potěšilo vás, že se srovnání rekordu podařilo hned v prvním zápase nové sezony?
Hodně to potěšilo. Musím být upřímný, zamrazilo mě v zádech. I z toho, jak měli fanoušci připravená číslíčka. O tom, že měli připravenou takovou oslavu, jsem nevěděl. Před týdnem jsme tu měli s fanoušky společnou akci, hodně z nich mi připomínalo a fandilo, abych tu branku dal. Chtěli, abych ty dva góly dal, aby to se mnou mohli oslavit. Fanouškům strašně moc děkuju. Pochopitelně jsem chtěl přidat i ten druhý gól, pár příležitostí tam bylo. Doufám, že na překonání rekordu nebudu muset čekat moc dlouho.
Máte za sebou začátek sezony, jak jste si ho představovali?
Především jsme rádi za to, že jsme vyhráli. Musím ale uznat, že ze začátku tam bylo trochu nervozity, nebylo to ideální. Hodně nám pomohly rychlé góly na 2:1 a 3:1. Poté jsme hru už kontrolovali a hráli tak, jak jsme chtěli. To znamená hrát útočně, napadat, zodpovědně vzadu.
Zlom utkání přišel ve druhé třetině, co za ním stálo?
Rychle jsme využili přesilovku. Tahle branka nám hrozně moc pomohla – uklidnili jsme se. Natrénované kombinace z tréninku nám potom mohly lépe fungovat. Dominiku Pacovskému se povedla střela přes beka, byla to švihovka z jízdy. Puk navíc při střele zřejmě i trochu zaplaval.
Nejúspěšnější střelci sparťanské historie:
Pořadí dle počtu vstřelených branek za Spartu:
- 1. Jiří Zelenka: 254
- Petr Ton: 254
- 3. Jan Havel: 246
- 4. Richard Žemlička: 244
- 5. Vladimír Zábrodský: 228
Na Spartě jsou cíle často nejvyšší. Nemáte strach, že po letošních prohlášeních vedení a síle kádru bude tlak enormní?
Myslím si, že větší tlak tu už ani být nemůže. (úsměv) Bavíme se ale o něčem, co je strašně daleko. Poslední roky jsem tu ale zažil takové týmy, že jsme šli na titul pokaždé. Víme ale, jak některé úvody sezony dopadaly. Musíme se soustředit na začátek ligy. Když to zvládneme, tak si situaci hodně zjednodušíme.
Jak jste si užíval momenty, kdy vám celá hala aplaudovala?
Myslím si, že se to hráčům moc často nestává. Dojetí, mrazení po celém těle – to bylo vynikající. Jsem za to strašně rád, vážím si toho. I když to byl „jenom“ jeden gól, tak to fanoušci hodně oslavili. Vyvolávali mé jméno. Proto hráči hokej hrají. Tohle je pro mě oslava – že mi přejí a fandí.
V kotli jsme mohli vidět nápis s motivem, že stojíme u zrodu legendy. Uvědomujete si jako aktivní hráč, že již nyní patříte do kronik klubu?
Zatím to takhle nemám. Kdybychom o tom teď nemluvili, tak bych si ani nevšiml, že tam tento transparent byl. Musím přiznat, že je tato situace svazující, cítím velkou zodpovědnost. Jarda Hlinka mi přivezl puk po mém gólu, on si ale myslel, že jsem rekord už překonal. (úsměv) Nyní se s Jiřím Zelenkou dělíme o rekord, proto je i tento puk důležitý a má své místo. S Jirkou se tu potkáváme velmi často, diskutujeme o tom. Přeje mi to hodně, je to takové to sportovní hecování.
Spoluhráči vás určitě k překonání rekordu hodně motivovali. Mě by zajímalo, jak to s vámi prožívala rodina či blízcí přátelé?
Kamkoliv přijdu, tak mě někdo motivuje a „nakopává“. Přivítání sezony bylo minulý týden, mnoho fanoušků mi přálo, stejně tak známí. Jako ofenzivního hráče mě potěšilo, že se mi to povedlo hned v prvním zápase. Dnes jsme vyhráli, o to si to člověk užívá více.
