Bylo to velmi rychlé. Ve čtvrtek odpoledne mě Sparta kontaktovala a ptala se, zda bych ešel k nim na dva měsíce na hostování. Po poradě s rodinou jsem to přijal. Musel jsme ještě vystornovat smlouvu s běloruským týmem Metalurgu Žlobin.
Bylo pro vás obtížné vycouvat z kontraktu v Bělorusku?
Nechal jsem to na manažerovi, ale určitě nebyli nadšení. Každý ale musí pochopit, že nabídka ze Sparty se neodmítá. Tak doufám, že to pochopili taky.
Jakou tedy plánujete budoucnost v této sezoně?
Uvidíme. Ve Spartě mám dvouměsíční smlouvu s opcí. Před play off bude nabídek určitě více. Do Běloruska jsem mířil proto, že jsem chtěl chytat.
Hned v prvním zápase ve sparťanském dresu jste narazil na Ústí nad Labem, které dobře znáte z minulé sezony…
Ničím mě nepřekvapili, hráli na hranici svých možností. Nahazovali puky, stříleli, hráli důrazně. My jsme se však střelecky trápili, nemohli jsme dát branku. Vůli jsme měli, ale chybělo nám štěstí.
Po celý zápas na vás ústečtí fanoušci pokřikovali, Co jste si udělali?
Oni na mě řvou od loňského semifinále. Myslím si, že mě moc v oblibě nemají. (smích)
Jaké to pro vás bylo přejít ze dne na den do nového prostředí?
Už jsme prošel hodně štací, takže jsme zvyklý. Ještě si musím sednout s beky a lépe se domluvit. Nemyslím si však, že by to dneska bylo nějaké špatné. Klidně jsme mohli vyhrát 5:2…
První porážka ve Spartě vás určitě mrzí, navíc přišla v den vašich pětatřicátých narozenin…
To ano. Klidně bych dostal pět branek, jen kdybychom vyhráli 6:5 a získali tři body.
Ve třetí třetině jsem jel do rohu pro puk, jenže jste cestou klouzl a betony narazil do hrazení. Co se stalo?
Pěkně jsem upadl na rameno. Chtěl jsem jet co nejrychleji do rohu, ale vjel jsem do rýhy a uklouzl jsem. Naštěstí jsem puk chytil, takže z toho nebyl žádný trapas.
Hned v příštím zápase se vrátíte do Českých Budějovic. To bude pikantní souboj, že?
Ale chytat tam nemůžu, kluby se tak domluvily. Je to škoda, rád bych se tam zase podíval na led.
Budete tedy spoluhráčům radit, jak vyzrát na Turka?
Pokud budou mít zájem, tak klidně. Ono je těžké ale na něj něco vymyslet, chytá ve velké formě.
Úročník Petr Ton na vás nemá dobré vzpomínky, před dvěma lety přepdal přes vaši hokejku a zlomil si ruku. Jak vás v kabině přivítal?
Už jsme si tu situaci z Litvínova vyříkali. Už tenkrát jsem se mu omluvil, není mezi nám žádný problém. Tehdy to vyplynulo ze hry, což Petr ví. Ale na jeho ruku jsem se radši nedíval (úsměv) Kluci mě přijali v pohodě.
S kým z kabiny se znáte nějak podrobněji?
S Frantou Ptáčkem, se Štrbičem, znám i další. Znám jich prakticky většinu, není v tom žádný problém.
Po zápase vám něco říkal trenér Josef Bruk. Co?
Pochválil mě. Oba góly jsem dostal z dorážek, které se špatně chytaly. U toho prvního gólu jsem byl rád, že jsem chytil aspoň první střelu, puk jsem vůbec neviděl. Ta druhé branka byla tvrdé střela, udělal to dobře.
Určitě jste se už potkal s Tomášem Dubou. Co vám říkal?
Hned ráno jsme si popovídali. Mluvili jsme o jeho zdravotním stavu, také mě varoval, že to budu mít těžké. Prý forma týmu teď není optimální. A měl pravdu. (smích)
