28. 9. 2009 Lucie Strouhová

Brankář Duba bral výhru jako malé zadostiučinění

V Holešovicích vychytal titul, přesto se následující sezónu musel z hlavního města pakovat. Pět let si Tomáš Duba nezahrál proti mateřskému celku a souboj proti svým kamarádům dlouho vyhlížel. Přestože byl trochu nervózní, na konci zápasu stál na lajně vítězů a spoluhráčům bude muset nadělit populární svačinku.

Tomáši, nakolik byl pro vás zápas proti Spartě prestižní?
Hodně, na souboj proti Spartě jsem čekal skoro rok. Jsem rád, že jsme odvezli tři body, kluci hráli fantasticky. Svezl jsem se na vlně euforie a moc mi to pomohlo.

Prosti Spartě jste se postavil po pěti letech, byl jste nervózní?
Byl jsem nervózní v autobuse celou cestu do Prahy, ale jakmile jsem vstoupil do šatny, tak to ze mě spadlo a chytal jsem v pohodě. Pomohlo mi, že jsme rychle vedli o tři branky. Po té třetí jsem si říkal, že bychom mohli trochu přibrzdit, abychom se nevystříleli. (smích) Sparta potom začala hrát a my naopak podcenili závěr první třetiny. Naštěstí jsme se vzpamatovali a stáhli se dozadu.

Inkasovali jste dvakrát v krátkém sledu, to určitě nebylo příjemné…
Byl jsem naštvaný, že jsme třetinu nedokázali udržet o tři branky. Naštěstí to ale bylo až v závěru, stále jsme vedli a v kabině se kluci uklidnili. Řekli jsme si, že prosti Spartě nemůžeme hrát otevřený hokej a trochu jsme zatáhli. Pomohla nám paradoxně i častá vyloučení ve druhé třetině, nemuseli jsme útočit a pouze jsme se soustředili na obranu.

Tomáš Duba

Jako první vás překonal Petr Ton v nájezdu, čekal jste bekhendový blafák?
Nečekal jsem blafák, ale provedl to výborně. Jel pomalu, tušil jsem, že bude střílet na lapačku. Rukavici jsem měl ale moc dole a Petr se trefil perfektně do víka. Byla to má chyba, měl jsem si více vyjet.

Naopak v závěru jste se zaskvěl proti Kratěnovi, byl to klíčový zákrok?
Důležité bylo, že Sparta znovu nesnížila. Čekal jsem, že mě Ondra více vymíchá a bude mířit mezi nohy. Naznačil jsem, že mu pod nohy vystrčím hokejku, Ondra vystřelil. Nechytil jsem to úplně čistě, ale trefil mi beton.

Následně jste se s Kratěnou nepříjemně střetl před brankou, o co šlo?
Nebyl to úmysl. Hodně jsem vyjížděl na střelu Petra Tona, byl jsem daleko z branky a Ondra už se nestačil vyhnout. Trochu jsem střet očekával, přesto to byla pořádná rána.

Je pro brankáře výhoda nebo nevýhoda, že se s hráči soupeře navzájem dobře znají?
Kluci mě znají velice dobře, vědí moje slabiny. Hned jsem věděl, kam se pokoušejí střílet. Já je sice znám rovněž, ale každý hokejista má několik způsobů zakončení.

Popichoval jste se s kamarády v dresu Sparty?
Během celého zápasu mě popichovali, z 90% všechny znám, takže jsem to očekával. Všichni jsou to skvělí hráči, Petr Ton se snad vychytat nedá ani na tréninku. (smích)

Na co se mohou těšit třinečtí spoluhráči za výhru na Spartě?
Určitě ode mě mohou očekávat svačinku, tu jsem slíbil už před zápasem. Kdybych vychytal čisté konto, přihodil bych ještě něco navíc. Bohužel jsme měli menší výpadek a nevyšlo to.

Jak se v Třinci cítíte, post jedničky nemáte úplně jistý s druhým gólmanem se pravidelně točíte…
Daří se nám především jako mužstvu, což mě těší nejvíce. Petr chytal v minulém kole, přesto jsem tentokrát naskočil já a znovu jsme vyhráli. Je mi to vcelku jedno, hlavně aby se dařilo dál. Trenéři se rozhodují vždy v den zápasu podle aktuální formy a třeba v utkání s Libercem se rozhodli naprosto správně, protože ten den Petr vypadal mnohem lépe.

Je pro vás výhra na Spartě alespoň malé zadostiučinění?
Je to pro mě určitě zadostiučinění. Sparta je můj mateřský klub a strašně rád bych si za ní ještě někdy zachytal. Teď jsem ale hráč Třince a těší mě, že měl o mě zájem.

×
Dnes v 16:00 | Muži
HC Sparta Praha
HC Dynamo Pardubice
AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Domácí série pokračuje, přijedou Pardubice

Krupp: Pořád je spousta prostoru na zlepšení

Jurčina: Umím přitvrdit a být platný v oslabení

Třináctý ročník Sparťanské krve se blíží!