Jakou hokejovou vlastnost byste na svém bratrovi vyzdvihli?
Ondřej: Já bych na bráchovi vyzdvihl, že je pracovitý. Od malička maká a nikdy nic nevypustil. Taky je hrozně silný a do toho mu nechybí šikovnost. Pokud bych měl ale vybrat jednu pozitivní vlastnost, bude to právě ta pracovitost.
Kryštof: Na Ondrovi bylo od mala vždycky hodně vidět, že hokej miluje. Že ho ta hra baví. Když jsme byli malí, vždycky mě nutil, abychom šli hrát alespoň pozemní hokej. Takže asi tu jeho lásku k tomuhle sportu.

Teď už spolu i trénujete, dával jsi Kryštofe v kabině, kde už to znáš, Ondrovi spíše rady, nebo jsi ho trochu popichoval?
K: Pošťuchovali jsme se spíš, když jsme byli mladší, to jsme se prali furt. Dával jsem mu hrozně zabrat.
O: No to teda.
K: No a teď se mu spíš snažím pomoct. My jsme se v kabině ještě tolik nepotkávali, protože jsem přišel později. Ale doufám, že až se tam v sezoně budeme potkávat, tak to bude fajn.

Jak vůbec začala vaše hokejová cesta?
O: Náš táta je fotbalista, takže chtěl dát bráchu na fotbal. Jenže ten mu moc nešel, byl takový těžkopádnější (usmívá se). Tak ho zkusil dát na hokej a u toho zůstal. Já jsem to viděl u něj a chtěl jsem hokej zkusit taky.

Těšíte se, až si spolu zahrajete?
K: Já se na to hodně těším. On to byl víceméně můj sen od té doby, co brácha začal hrát hokej. Když jsme spolu naposled hráli, byli jsme ještě malí a hráli jsme pozemák. Doufám, že se nám splní sen, zahrát si za jeden tým. Úplně nejlepší by bylo zahrát si v jedné lajně. Jsme na dobré cestě, snad se nám to povede.

Oba hrajete na pozici útočníka, máte nějaký hokejový vzor?
O: Nemám. Snažím se hodně věcí odkoukat od bráchy nebo od hráčů NHL. Koukám třeba hodně na highlighty z různých zápasů týmů, co mě baví a kterým fandím.
K: Mám to podobně, také nemám konkrétního hráče. Teď se hraje playoff NHL, tak se to člověk snaží sledovat a pochytit nějaké věci. Před týdnem se dohrálo mistrovství světa, které jsme samozřejmě sledovali. Odtud se toho dá taky hodně pochytit, protože na tyhle turnaje se schází elita a je radost se na špičkové hráče dívat.

A co hokejový sen?
K: Budu se opakovat, zahrát si s bráchou. A myslím, že není hokejisty, co by nesouhlasil s tím, že zahrát si v NHL je to nejvíc, co může být. Kdyby se tohle povedlo bráchovi, byl by to splněný sen i pro mě. Takže ať už by to byl kdokoli z nás dvou, byl bych hrozně šťastný. Samozřejmě, teď člověk vidí mistry světa a sdílí s nimi jednu kabinu. Takže to je také obrovskou motivací. Jednou bych tam chtěl být taky.
O: Určitě, ale já bych taky ještě přidal jednu věc. Chtěl bych se hokejem hlavně bavit. A když to půjde, vydělat si tak i nějaké peníze pro rodinu a na lepší budoucnost.

O vás je známé, že spolu velmi dobře vycházíte. Jak trávíte svůj společný volný čas mimo led?
O: Dřív, jak říkal brácha, jsme se hodně mlátili. No teďka už tolik ne, spíš spolu sportujeme. Chodíme hrát tenis, nebo cokoliv jiného, na co se domluvíme. Chodíme společně do sauny i na kafe.
K: My vlastně ve finále tolik času nemáme. Teď, když se tu scházíme a máme možnost spolu trénovat na jednom zimáku, tak se vidíme častěji a člověk si toho váží. Během sezony je to náročnější, obzvlášť, když brácha třeba hraje jinde. Takže teď se snažíme této možnosti využít a podporovat se na různé zápasy.
O: Nebo přes WhatsApp si napíšeme.
K: Nebo. Ale je fajn, že se teď vídáme a že spolu trávíme víc času než předtím.

Takže na zápasech si chodíte navzájem fandit?
O: Když jsem byl menší a brácha hrál za juniory, tak jsem nemohl vynechat jediný zápas, hrozně mě to bralo. Momentálně když mám čas a energii, tak rád přijdu Kryštofa podpořit, obzvlášť, když teď hraje v Praze. Zápas v O2 areně je pro diváka to vždycky skvělý zážitek.

Ondro, ty jsi dostal jako odměnu za svoje skvělé výkony jak juniorce, tak i v partnerských Litoměřicích, další smlouvu s áčkem. Je to pro tebe signál makat dál?
O: Je to skvělé, ale cíl je víceméně stejný. Chci si pořádně zahrát v áčku a zkusit si tam vybojovat svoje místo. Takže nemám nějaký jeden pomyslný milník, chci pořád pracovat a dřít, být lepší a lepší.

Kryštofe, ty jsi přišel v sezoně, ale slušnou část včetně playoff jsi v ní za Spartu odehrál. Myslíš, že se tvá role pro tu příští bude nějak měnit?
K: Konec sezony mi hodně pomohl zapadnout. Role na ledě se mi podle mě nebude od konce té minule měnit ani nebude. V týmu se cítím skvěle, kluci mě mezi sebe přijali a akorát se mi potvrdilo, že přestup do Sparty byl krok správným směrem.