Sparta dnes ukončila sérii porážek proti mistrovi z Pardubic, spadl vám velký kámen ze srdce, že to tým konečně zlomil?
To je jasné, proher bylo dost, vyhrát bylo na čase. My jsme tu sérii potřebovali zastavit, řítit se do nějakého světového rekordu v prohrách, to by nebylo nejlepší. Dá se říci, že nám spadl kámen ze srdce, je to ale jen první krok. Je důležité v tomhle pokračovat a přidat další výhry.
Co bylo dnes jinak než v zápasech předchozích?
Dneska jsme dali tři branky, soupeř dvě. To bude asi ono. (smích) V těch prohraných zápasech bylo hodně chyb, velké nedostatky. V těch následujících zápasech to bylo někdy i o štěstí, o sebevědomí. Normálně bychom gól v některých šancích dali, psychika ale sehraje svoje. Dneska jsme to ubojovali a věříme, že se to obrací.
Máte za sebou 500 bodů v Extralize, co to pro vás znamená a jak důležitý byl ten dnešní?
Pro mě to znamená, že to asi hraji dlouho. Za ty léta mi tam něco naskočilo, hrál jsem s dobrýma spoluhráči, kteří mi nahráli na nějakou tu branku. Dneska byl můj gól důležitý, prohrávali jsme před druhou pauzou. Branka nás nastartovala k lepšímu výkonu do závěrečné třetiny.
U vyrovnávacího gólu, který padl z vaší hokejky to vypadalo, že jste nekulminoval energii během zranění a řítil jste se jako neřízená střela za pukem, věřil jste si?
Především jsem věděl, že obránce přede mnou byl pomalejší. Docela by mě zajímalo, kdo to byl (úsměv). On navíc upadl v tom oblouku. Já jsem se ho bruslí nedotkl a myslím, že to faul z mé strany nebyl. Bylo štěstí pro mě, že jsem puk získal, potažmo že se ke mně zpět odrazil. Bylo to vybojované, ale i se štěstím.
Měl jste v závěru ještě síly? Přeci jen to byl sprint přes celé hřiště…
No moc sil jsem v závěru neměl, taky že jsem do puku poté už jenom tak plácnul… Naštěstí se to do brány dokutálelo, takže to stačilo.
Kdy jste věřil, že to dnes zlomíte?
Dneska ráno na rozbruslení. Bylo mi jasné, že není možné, aby tohle mužstvo nevyhrávalo. Jsou tu hráči, kteří mají za sebou minimálně milion vítězství. Jakmile se do hlavy dostane, že se tolikrát prohrálo, to je začátek konce. Za stavu 3:2, kdy jsme vedli, měli hosté hodně šancí, Michal nás ale v brance držel. Dneska jsme mu možná pomohli více, než v předchozích zápasech, tým hrál semknutě. Opět se ukázalo, že je to výbornej gólman, dneska jsme vyhráli hlavně díky němu.
Tým měl za sebou devět porážek, jak se vám chtělo do utkání?
Tak mě se chtělo stoprocentně, po delším zranění se hráč do zápasu těší… I přes to, že se mě stav dotýká a není mi lhostejné, co se děje, tak jsem šel do zápasu s čistou hlavou. Prohrané zápasy jsem neodehrál všechny, když nemáte za sebou tolik porážek, tak nejste po psychické stránce tolik zničený. Proto jsem šel do zápasu s čistou hlavou.
Říkal sis během zranění, že se musíš co nejdříve vrátit a týmu pomoci?
Myslím, že si to říká každý hráč, který do utkání nemůže zasáhnout, to je normální. Nic jiného, než se dát co nejrychleji do kupy, mě ani nenapadlo.
Jak se v dnešním utkání projevila krize, nebo větší tlak?
Dneska to vidět nebylo, srazil nás ale vyrovnávací gól, tam chytly Pardubice vítr do plachet. U nás se opět objevila nejistota, chvilkové vypadnutí z role. Dneska jsme to ale ubojovali a vyhecovali jsme se navzájem. Takhle nějak by to mělo vypadat.
Oslavy jste řídil na ledě i v kabině?
Máme nějaké rituály po vítězném zápase, ty jsme málem zapomněli, jak se dělají. Potom už ale nic neřídím, byl jsem rád, že jsem si mohl odpočinout.
Byly oslavy bouřlivější než obvykle?
Euforie po takovém zápase je větší, poslední dobou jsme to nezažívali tak často. Je ale zapotřebí to natrénovat vícekrát.
Mnoho porážek bylo těsných, často nešťastných. Na to, že jste měli devět porážek v řadě přišla dobrá návštěva, cítil jste i z atmosféry, že jsou fanoušci s vámi?
To je akorát důkaz, že fanoušci na Spartě jsou skvělí a věří s námi, že situace, v jaké jsme, není konečná, a že sezona je ještě dlouhá. My zkrátka musíme dělat všechno proto, aby sezona dopadla dobře, a že pokud budeme hrát dál tak, jako dnes, tak že lidi na hokej chodit budou a na nás nezanevřou.
