Všechny čtyři góly padly po střelách z dálky, byl to záměr?
Neřekl bych, spíš to vyplynulo ze situace. My se vždycky snažíme chodit před gólmana, ale propadlo mu to tam takhle.

Nad Vítkovicemi máme v sezoně čtyři výhry, čím si to vysvětluješ?
Těžko říct. Někdy se vám proti soupeři hraje lépe, někdy hůř. S Vítkovicemi to až na tenhle byly těsné zápas. Někdy to tak vyjde, naštěstí jsme s nimi čtyřikrát vyhráli.

Ukázala se dalším obratem hlavně psychická odolnost týmu?
Už je to taková naše klasika. Jsme zvyklí, protože víme, že když dostaneme první gól, nic se neděje. Je to o zkušenostech starších hráčů, kteří tým společně s trenéry dokážou uklidnit. Vždycky dokážeme zareagovat.

Dokázal nás obrat opět správně nakopnout?
I z týmového hlediska se hraje lépe, když víte, že máte náskok, kdyby se v zápase něco pokazilo. Když napadají nějaké body, vždycky se hraje líp.

Cítíš vzhledem k marodce vyšší zodpovědnost za výsledek?
Každý tým má nějakou marodku. Děje se to každý rok, není to nic nového a je to o starších hráčích, aby hráli lépe a vedli tým, který doplňujeme mladšíma klukama. Snažíme se hlavně hrát stejným stylem a systémem.

Navázal jsi na výkon proti Brnu, ale věděl jsi, že se ti na Vítkovice tolik nedařilo?
Věděl jsem, že to není žádná sláva. (usmívá se) Snažím se hrát stejně. Někdy to tam člověku padá, někdy ne. Každý hokejista zná, že je to nahoru a dolů. Vždycky je důležité, aby se alespoň nějaké lajně dařilo. Aktuálně se daří také naší, jindy to může být jiná.