Původně to vypadalo, že by se Švagrovský mohl ke Spartě připojit již během listopadu. Nakonec však naskočil až krátce před koncem roku 2007. "Neodhadli jsme délku rehabilitace, kost totiž ještě nebyla srostlá. Doktoři mi nedoporučili můj návrat uspěchat. Mám v noze drát, takže nebylo možné jen tak skočit na led a hrát," vysvětlil pražský rodák. K plnému tréninku se tedy Švagrovský dostal až počátkem prosince. Noha byla zesláblá, chyběla mu také rozehranost. "Snažím se teď do každého střídání vložit maximum. Doufám, že moje výkonost bude zápas od zápasu lepší," přeje si mistr dorostenecké ligy se Slavií.

Švagrovský odešel z Čech v létě 2002 jako sedmnáctiletý mladík. V Americe strávil pět let, do NHL se však neprobojoval. V utkání s Vítkovicemi jej čekala premiéra aspoň v naší nejvyšší soutěži. "Byl jsem ze začátku trochu nervózní. První zápas v extralize, navíc za Spartu, to se mi stává každý den," vtipkoval dravý útočník. "Postupem času jsem se uklidnil a dostal jsem se do toho. Hlavní je, že jsme vyhráli, takže se cítím v pohodě. Přiznám se však, že mi už ke konci docházely síly," prozradil.

Velký problém Švagrovskému ani nečinilo sparťanské "letiště". Mnoho hokejistů cítí při přechodu ze zámořských úzkých kluzišť značné problémy. "Čekal jsem to mnohem horší. Už v létě jsem říkal, že to není tak velká změna. Rozdíl ale v obou typech kluzišť je, tady mám za brankou spoustu prostoru. Hlavní je nad tím nepřemýšlet a prostě hrát. Pak to jde," líčil hokejista oblékající dres s číslem čtyřiadvacet.

Extraligová premiéra přišla pro Švagrovského den před Štědrým večerem. Bral tedy svůj první start v naší nejvyšší soutěži jako první dárek. "Dlouho jsem trénoval, takže jsem se na svůj start moc těšil. Jsem strašně rád, že to vyšlo ještě před Vánocemi, beru zápas s Vítkovicemi jako jejich vrchol," svěřil se. První zápas v lize však nepřinesl jen pozitiva. "Čekám, že mě Franta Ptáček o něco stáhne. Budu asi muset zaplatit nějakou svačinku," usmíval se hráč draftovaný Coloradem.