Víte vůbec, jak se jmenujete?
Netuším!

Už si uvědomujete, že jste vyhrál titul?
Stříkáme se šampaňským, ale já vůbec nevím, jestli jsme něco vyhráli. Mám parádní pocity, ale neuvědomuji si zatím, co jsem vůbec vyhráli. Každopádně jsem moc rád a jsem moc unaven.

Jaký má Sparta patent na nuly v posledním finálovém utkání?
Byla to náhoda. Každopádně ukončit finále s nulou je splnění dětského snu. Vyhrát titul nad Pardubicemi před vyprodanou domácí halou, nevím, co by se nám mohlo povést lepšího. Je to nádherný zážitek. Chci poděkovat všem, kteří mi pomohli – rodičům, sestře, kamarádům a mojí přítelkyni, která bude brzy mojí manželkou. Stojí při mně v dobrém i ve zlém, nyní si spolu užijeme krásné oslavy.

Vyhrál jste i zlato na mistrovství světa juniorů. Které medaile si více ceníte?
Nevím. Jsem nyní v euforii, tak řeknu, že asi medaile ze Sparty, vyhrát jí bylo strašně těžké.

Tuhle sezonu jste zakončil nulou. Jak byla těžká?
Kluci hráli fantasticky, až na závěr jsem neměl moc práce. Věděl jsem, že když udržíme vedení po první třetině, tak to bude dobré. Tušil jsem, že to dnes nebude takový propadák jako v posledních dvou zápasech, kdy se nám moc nevedlo.

Poslední zápas v Pardubicích jste nedochytal, byl jste střídán…
Bylo to pro mě velmi přínosné. Byl to od trenérů chytrý tah. Kouknul jsem na zápas jinýma očima. Dnes jsem si teprve uvědomil, že hrajeme finále. Uvědomil jsem si, že chci titul udělat a že se budu v šestém finále hokejem bavit. A ono to vyšlo.

Bylo tohle vítězství nejlepším vzkazem těm, kteří vám před šestým finále nevěřili?
Nechtěl jsem nikomu dávat žádný vzkaz, všichni viděli, že to v předchozích zápasech nebylo ode mě optimální. Bylo to pro mě první finále v životě, a nebylo pro mě zrovna jednoduché. Snažil jsem se klukům pomoci, ale hlavně jim to nekazit, hráli totiž skvěle.

Měl jste v šestém finále nějaký kritický moment?
Asi když jsem zvedal pohár a nemohl jsem ho uzvednout.

Co vám probíhalo hlavou v posledních dvou minutách zápasu?
Byl jsem v transu, ale cítil jsem se výborně. Říkal jsem si, ať Pardubice ještě střílejí, až si prodloužím sezonu. Věděl jsem už, že to uděláme, tak jsem si chtěl ještě trochu zachytat.

Nepřipadáte si trochu jako pohádkový princ, který byl nejmladší a odstrkovaný, a který nakonec zachránil království?
(smích) Možná se tak trochu cítím. Kdyby jste mi řekli během října, kdy jsem končil v TPS Turku, že vyhraji titul se Spartou a v její bráně, tak bych řekl, že vám musí pobyt v sanatoriu prodloužit o několik let.

V posledních letech jste si neužil moc radosti. Budete si teď oslavy užívat o to více?
Budu. Zúročil jsem letos posledních pět let.

Tohle vyhrané finále vám v další kariéře asi hodně pomůže, že?
Byl to pro mě velký křest. Nevěděl jsem, co mám od finále čekat. Asi mi pomůže, spoluhráči už budou vědět, že jsem něco dokázal.

Už vám něco říkal váš předchůdce Petr Bříza?
Poprosil mě o společnou fotku u poháru, takže jsem ho nemohl odmítnout. (smích)