Vůbec ne. I kdybychom dneska prohráli, šel bych do čtvrtečního zápasu s velkým nasazením a odhodláním utkání urvat a vrátit se do Zlína. Takže je to pro nás samozřejmě důležité vítězství, ale nepřeceňujeme jej. Obrátili jsme stav série, věříme si a mám také pocit, že máme hodně sil. Avšak ještě není dobojováno a dokud v semifinále nebudeme, musíme se na každý zápas soustředit stejně, jako doposud na všechna utkání.
Co se změnilo dnes oproti prvním zápasům ve Zlíně, které jste prohráli?
Nedostali jsme branku (smích). Kdybychom nedostali góly ani v prvních zápach série, rovněž bychom tyto zápasy vyhráli výsledkem 1:0 (smích). Vyhrát 1:0 je dost o štěstí, které jsme samozřejmě v zápase měli. Nicméně prohazardovali jsme mnoho šancí, které nás mohly uklidnit dříve. Měli jsme spoustu brejků, úniků do přečíslení. Takto to bylo nesmírně napínavé až do konce. Úkolem do dalšího zápasu bude snažit se proměnit šance, které si vytvoříme.
Přesto to nebylo snadné, v závěru vás Zlín hodně mačkal v obranném pásmu…
Ani jsem nečekal, že by jedno z mužstev k dnešnímu zápasu přistoupilo s přehnanou ofenzívou. Chtěli jsme si pohlídat zlínský nástup, to jejich neustálé obstřelovaní branky. To samozřejmě proběhlo, ale byli jsme dostatečně připravení a zvládli to. Je přirozené, že domácí mužstvo, které v závěru prohrává o gól, si musí vytvořit tlak a tak tomu také bylo. Obě mužstva předvedla skvělý hokej, musel to být pro diváky opravdový zážitek.
Byla vaše taktika v poslední třetině zuby nehty hájit jednobrankový náskok?
Ani ne, nebyla. Snažili jsme se stále napadat, především ve středním pásmu hatit zlínskou rozehrávku. To se nám několikrát podařilo a měli jsme z toho výborné šance. Bohužel bez gólového zakončení, což by Zlínu zlomilo vaz.
Mohlo vám pomoci, že jste do Zlína odcestovali o den dříve a měli tak více času na odpočinek?
Nemyslím si. Pomohlo nám především, že se hrál hokej. Nebyla to ta kouskovaná padaná, rozháraná hra. A také něco, co nemůžu komentovat (úsměv).
Kdy vám v zápase nejvíce zatrnulo?
Asi v 55. minutě v naší přesilové hře. Nechával jsem klukům za brankou jasný puk, aby ho vyvezli. Špatně jsme se ale domluvili a Zlín se chopil šance. Z ničeho nic měl na holi vyrovnání, ale zvládli jsme to ještě zachránit. Byl by to moment, který by nás asi hodně srazil. Poté jsme přežili také domácí přesilovku a kluci skvěle zvládli konec zápasu.
Může vám pomoci do příštích zápasů kvalitní výkon v defenzívě, kterým jste si dokázali, že ve vypjatých momentech dokážete zahrát vzadu také na nulu?
Pomoci nám to může, přesněji musí. Oba celky spoléhaly na svá domácí prostředí. My jsme po dvou nezdarech dokázali ve Zlíně vyhrát a sérii otočit, už to nám zvedá sebevědomí. Nicméně nyní už všechny myšlenky směřujeme ke čtvrtečnímu zápasu. Budeme chtít hrát naší hru, hodně bruslit a hlavně vyhrát. Věděli jsme, že tato série bude dlouhá a vyrovnaná, což se potvrzuje.
Čím si vysvětlujete obrat v sérii?
Zhruba od třetího zápasu hodně bruslíme, zlepšili jsme pohyb. Defacto splňujeme to, co se od nás očekává. Máme rychlonohý, šikovný útočníky, kteří dovedou dát branku. Na ně je v táboře soupeře upřena velká pozornost, soupeř pak musí více bránit. To nám pomáhá, tolik se netlačí do útoku. Zlín ale zase hraje na brejky a má dobré přesilovky, což je nepříjemné.
Nakolik obrat pomůže vaší psychice, budete mít v šestém zápase v tomto směru velkou výhodu?
Naší největší výhodou je takový ten vnitřní klid. Od října si na zádech neseme obrovský tlak, všichni nás zatracovali či se nám vysmívali, že se do play off nedostaneme. To mužstvo svým způsobem hodně zocelí, takže teď je naší výhodou, že jsme zvyklí celou sezónu bojovat, prát se o výsledek, dotahovat nepříznivý stav. Prošli jsme velkou krizí, která nám je nyní vhod.
Nemáte přeci jen pocit, že Sparta má více sil než Zlín?
Nemyslím si, možná se to tak zdá jen opticky z tribuny. Je to tím, že máme lepší bruslaře, kteří jsou aktivní pohybem a Zlín možná zastiňují. Je výhodou, že máme kvalitní útočníky ve všech pětkách. I když já neustále vrčím v kabině, že každý hráč je mužstvu neuvěřitelně přínosný. Od střelce po posledního hráče, každého potřebujeme a každý má na výsledcích svou hrou velký podíl. Jestli góly dává jedna pětka a zbytek jsou bojovníci, kteří gól nedostanou, tak přesto můžeme být úspěšní. Play off si užíváme, sousta kluků hraje po zranění nebo se sebezapřením a to nám dává sílu. Smekám třeba před Petrem Tonem, jeho přítomnost má na mužstvo velký vliv.
Očekáváte ve čtvrtek plnou halu?
To nedokáži odhadnout, i když by nás to potěšilo. Jenže Praha je Praha a pět hodin je poměrně brzký čas ve všední den. Navíc utkání odvysílá v přímém přenosu televize. Přesto doufám, že divácká kulisa bude stejně parádní, jako v prvních dvou zápasech u nás.
Jak strávíte ten jediný volný den do čtvrtka?
Tak jako každý jiný, dobře se připravíme. Ráno se sešroubuji, vyměním si náhradní díly a půjdu do toho (smích).
Počítáte si, jak dlouho jste nedostal branku? Máte v tomto směru spočítaný osobní rekord?
Myslím, že rekord je 207 minut, ale v tuto chvíli to vůbec neřeším. Toto je vychytaná nula celého mužstva, kluci výborně bránili. Hlavně znemožnili útočníkům dorážky, poctivě se vraceli, dřeli na doraz. Je jedno, jakým výsledkem jsme vyhráli. Jednoznačně tvrdím, že chceme vyhrávat a vyhráváme jako mužstvo, nikoliv jako jednotlivci.
