Co jste při oslabeních dělali špatně? Jednalo se o individuální nebo nějaké týmové chyby?
Máme už čtyři, pět zápasů problém s pokrýváním předbrankového prostoru. Dostáváme góly z dorážek, necháváme puk ležet v brankovišti a soupeři se k němu dostanou dříve než my.

Sami jste měli dvě minuty dlouhou dvojnásobnou přesilovku, ale neskórovali jste v ní.. Podepsalo se to nějak na vaší psychice?
Na to nemůžu odpovědět, zrovna jsem byl v kabině na šití, dostal jsem krátce před tím hokejkou do pusy.

Na začátku třetí třetiny jste dostali dva rychlé góly. Jednalo se o poslední “ránu do vazu“?
Určitě. Každý viděl, že od stavu 5:1 pro Slavii se zápas jen dohrával. Alespoň jsme v závěru ukázali nějaké emoce, nebyli jsme jak beránci, kteří jdou na popravu.

To se zřejmě projevilo i na řadě potyček v závěru, že?
Jednalo se o pražské derby, to je vždy vyhecované. Prohrávali jsme 1:5, trochu nám ujely nervy. Hokej je o emocích, takže to je v pořádku.

V šestapadesáté minutě jste se na sebe vrhli s Jaroslavem Bednářem. Co se mezi vámi stalo?
To nic nebylo, ani žádná bitka. Jarda mě zezadu krosčekoval, pak jsme si dali každý pěstí, nic velkého.

Není škoda, že v Čechách rozhodčí do bitek hned zasahují?
Trochu to škoda je. Já bych hráče nechal, roztrhl bych je až když by někdo ležel.

Chtěl jste v bitce s Bednářem pokračovat?
Ani ne, nebyl důvod.

Někteří hráči říkají, že je lepší vysoko prohrát, než o jednu branku v závěru. Jak se tahle prohra podepíše na vás?
Pro mě osobně je vysoká prohra horší. Když takhle prohráváme od začátku, tak na ledě trpím. A trpím i po zápase, holt dnes nebudu spát…

V sérii venkovních zápasů pokračujete v pátek v Pardubicích. Lze očekávat podobně vypjatý duel?
To nevím, ale bude to zajímavé. Pardubicím se poslední dobou moc nedaří, my zas potřebujeme venku sbírat body. Určitě to bude hodně vyhecované utkání, a já doufám, že se šťastným koncem pro nás.