Již od prvních minut druhého libereckého zápasu docházelo k občasným strkanicím a různým potyčkám. Pětadvacetiletému zadákovi Sparty to však vůbec nevadilo. Naopak. “Vyhrocený zápasy mám rád, vyžívám se v nich,“ lakonicky konstatoval Hanzlík, který se v úterý před zápasem nažhavil litrem a půl Alpy.
Při jedné z rozmíšek v závěru druhé dvacetiminutovky Hanzlíkovi dokonce spadla přilba. Přitom sparťanský obránce ani netušil, s kým se to na ledě škádlí. “Podkonický to byl? Mám v Liberci dva nepřátele. Nevím které, ale asi tedy Čermáka a Podkonického,“ říkal dvojnásobný ligový mistr. “Utkání v play off jsou vyhecovaná. Zákrok byl navíc čistý, když ho rozhodčí nepískl,“ vysvětlil nakonec Hanzlík souboj s Podkonickým.
Jen co zamířil Hanzlík na střídačku, dostalo se mu spršky od rozlícených domácích diváků. “Diváci na mě rozlili asi litr piva. V autobuse si dres vyždímu a dáme si pivo,“ vtipkoval Hanzlík. “Diváci se zlobili, protože byl nějaký střet u mantinelu. Mají právo se zlobit, je to hokej,“ mávl Hanzlík rukou nad propláchnutím jeho barevné kštice.
Dlouholetý bek Sparty tak stále působí v roli “zlého muže“ obhájce mistrovského titulu, i když tuto roli popírá. “Když se na mě podíváte, tak vidíte, že nemohu být zlý muž. Měřím metr sedmdesát osm a vážím pětaosmdesát kilo. Kontaktní hokej mám však rád, občas dojde i k nějaké slovní přestřelce.“ Podle Hanzlíka má tuto roli ve Spartě někdo jiný. “Náš zlý muž je Ríša Stehlík. Jenže u nás v lize dostanete za bitku trest pět minut a do konce utkání. Takže Ríša je náš zlý muž jen pro případ nouze,“ s úsměvem zakončil Hanzlík.
Netík neproměnil únik, později se už radoval
Na konci první třetiny jste se řítil sám na brankáře, ale Hniličku jste nepřekonal. Hodně vás to rozhodilo?
Ani moc ne. Povedla se mi hezká akce, vzrostlo mi sebevědomí, i když jsem branku nedal. Udělal jsem blafák do bekhendu, ale nezdařilo se no…
O Hniličkovi je známo, že nájezdy umí, že?
No já jsem letos nedal blafák asi na každého gólmana. (smích) Je jedno, jestli je v brance Hnilda nebo někdo jiný. Když jedu sám, tak neřeším, kdo je v brance. Udělám vždy první co mě napadne.
Herní projev Sparty byl úplně jiný, než v prvním semifinále…
Věděli jsme, co jsme v pondělí odehráli za zápas. Celou situaci jsme dlouho rozebírali, ať už trenéři, nebo nejzkušenější hráči. Řekli jsme si, že musíme v úterý všechno změnit a to se povedlo.
Vstřelil jste první branku Sparty, když jste navázal loňskou spolupráci s Michalem Sivkem. Poděkoval jste mu za nahrávku?
Poděkoval. Michal to udělal dobře. Byla to taková nenápadná akce. Michal zatáhl puk podél mantinelu a pak mi ho předložil před branku. Šel jsem proti puku trochu na risk, mohl mi přeskočit hokejku, trochu skákal. Mohlo to dopadnout různě, ale naštěstí skončil puk v brance.
Ve druhém zápase už na ledě i mimo něj plály emoce, že?
Určitě, emoce patří k play off. A je jedno, jaké týmy proti sobě hrají. Nemyslím si ale, že by to bylo nějaké přehnané.
