Hlaváč se vrátil do sestavy po zranění a v Třinci odehrál svůj třetí zápas. Poraněné rameno mu vystavilo stopku na tři zápasy, po nich ve dvou duelech střelecky mlčel. Na horkém ledě Ocelářů ale Hlaváč procitl a ukázal svou sílu. “Cítil jsem se lépe než v ostatních utkáních. Už mě tolik nebolely nohy a rameno rovněž drží, mohu být spokojený,“ zpovídal se krátce po střetnutí s šibalským výrazem ve tváři.

Spokojený být opravdu mohl. Jeho řádění odnesli červenobílí třemi brankami. Poprvé překonal ještě Biegla v brance, zbylé dva údery uštědřil v závěru talentovanému Danečkovi. “Jsem za to rád, ale musím sportovně přiznat, že jsem měl štěstí. Při druhém gólu se ke mně puk odrazil a já mířil do prázdné branky. Padlo nám tam zkrátka všechno,“ přiznává skromně bleskurychlý křídelník narozený v Praze. “Třetí branka patří celé pětce, dobře jsme sehráli přesilovku. Hlinkovu skvělou příhru jsem se snažil už jen vystřelit nahoru. Povedlo se,“ usmíval se střelec vítězného gólu světového šampionátu v Norsku.

Hattricků již Hlaváč ve své kariéře dosáhl mnoho, proto z úspěchu v Třinci nedělá žádný svátek. Zejména na svůj poslední povedený večer si útočník dobře pamatuje. Bylo to během jeho působení ve Švýcarsku. “Porazili jsme se Ženevou celek Langnau 3:1 a já vsítil všechny branky,“ loví v paměti hráč draftovaný před jedenácti lety Ostrovany z New Yorku.

Pražané tak po černém víkendu znovu poznali příchuť vítězství a do druhé čtvrtiny půjdou s chutí. Nezdary v Českých Budějovicích a s Libercem jsou zapomenuty, přestože si Hlaváč myslí, že výkony v těchto zápasech nebyly špatné. “Hráli jsme dobře, jen jsme nedali góly. To jsme si v Třinci vynahradili a snad to teď zase půjde dobře,“ doufá člen širšího reprezentačního mužstva, který si zahrál již na šesti šampionátech.