Co vás poprvé napadlo, když jste v sobotu v poledne poprvé vstoupil do sparťanské šatny?
Cítil jsem super pocit, na všechno tady se moc těším. To je to nejsilnější z prvního dne ve Spartě.

A jak na vás působila atmosféra v kabině?
Zatím těžko říkat něco víc, udělat si nějaký závěr. Když jsem přijel z letiště, kluci už odcházeli po tréninku domů a viděl jsem se jen s některými z nich. V nejbližších dnech bude víc prostoru všechno poznat, ale z toho mála, co jsem zaznamenal, mi přišlo, že atmosféra v týmu je výborná.

Osobně znáte asi jen kolegy ze slovenského národního týmu. Je to tak?
Jasně, s těmi už jsem se párkrát viděl. Jen tedy se mě tu trochu lekl Michal Vondrka.

Pravda, ještě před pár dny jste spolu byli ve Slovanu…
Přesně tak, s ním se znám tím pádem nejlépe ze všech nových spoluhráčů.

Počkejte, ale proč se vás lekl?
Lekl asi není to správné slovo, ale nějak jsme se na sebe chvíli koukali a moc nám to nedocházelo. Vždyť před pár dny jsme si podávali ruku v kabině Slovanu, když odcházel, a teď mi třásl pravicí, že mě vítá v novém týmu. (směje se)

Jiné české spoluhráče tedy vůbec neznáte?
Obávám se, že nikoliv, ale určitě se to brzy změní.

Ale jména jako Tomáš Rolinek nebo Jaroslav Hlinka jste už asi v životě zaslechl, nebo ne?
Tak to je jasné. Spíš jsem myslel, že nikoho z nich neznám osobně, ale samozřejmě vím o řadě nových spoluhráčů, že hrávali NHL nebo KHL. Je to něco, jako když jsem poprvé nakouknul ve Slovanu do Kontinentální ligy, najednou kolem mě byli Kovalčuk, Radulov… I v extralize mají všechny týmy své opory, které mají obrovský význam pro tým i celou soutěž. A vím, že zrovna tady ve Spartě jsou to například Hlinka a Rolinek, kteří patří k nejlepším v soutěži.

Byl jsem tři roky na jednom místě a chtěl jsem změnu

Jaký je vůbec váš vztah k extralize? Nikdy jste ji nechytal a asi neměl důvod nikterak přehnaně sledovat…
Je pravda, že extraligu moc nastudovanou nemám, ale snad to nebude problém. Logicky jsem hodně sledoval KHL a také mě baví mít přehled o NHL. Samozřejmostí je pak slovenská liga, kde mám plno kamarádů a fandím jim, proto naši soutěž sleduju.

Co tedy od české nejvyšší soutěže očekáváte?
Je to jedna z nejlepších evropských lig, v které hraje velké množství šikovných hráčů. Ať už těch starších a zkušenějších nebo mladých a talentovaných. Také vím, že je tu čtyři až pět týmů, které by obstály na mezinárodní úrovni, protože patří, řekněme, do top dvaceti klubů v Evropě.

Mezi nimi i Sparta…
Tak určitě. (směje se)

Když už jsme zpátky u Sparty, jak se vůbec zrodilo vaše angažmá v Praze?
V první řadě jsem moc rád, že jsem tady a že nakonec ta dlouhá jednání dopadla úspěšně. Pro mě je přestup do Spartu velmi pozitivní impuls. Byl jsem tři roky na jednom místě a už jsem cítil, že potřebuji změnu.

Jak dlouho jste se rozmýšlel, když o vás Sparta projevila zájem?
Vůbec jsem neváhal. Okamžitě jsem řekl, že sem chci jít.

Vážně? To jste ani nezavolal vašemu parťákovi z reprezentace Rastislavu Staňovi, abyste získal informace?
Ne, s Rasťou máme velmi dobrý vztah a zažili jsme spolu pár akcí národního týmu včetně mistrovství světa, ale nevolal jsem mu. Věděl jsem, že se řeší můj přesun do Sparty, bylo to tak týden nebo dva. Novináři na Slovensku se mě několikrát ptali, jak to se mnou vypadá, ale já jsem to veřejně neřešil.

Nechtěl jste to zakřiknout…
Spíš by byla hloupost říkat něco dopředu, kdyby to pak nevyšlo. Já jsem byl ve Slovanu tři roky a byl jsem tam velice spokojený. Ale tuhle změnu vítám. Jsem teď na Spartě a to je super.

Sparta v Čechách, to je stejné jako Slovan u nás na Slovensku

Ve všech sezonách ve Slovanu jste odchytal velkou porci zápasů v KHL. Jaká byla vaše pozice v tomto ročníku?
Letos jsem v podstatě půl na půl dělil o zápasy s kolegou Johanem Backlundem. Slovan chtěl mít dva kvalitní gólmany, abychom táhli tým společně a vcelku se to dařilo. Jenže pak přišla zranění a pár hráčů vypadlo ze sestavy, ztratili jsme hodně bodů, a to často i zbytečně po vlastních chybách. Před sezonou jsme měli představu a tým na to měl předpoklady, že se budeme pohybovat jinde v tabulce. Ovšem během sezony jsme nepodávali takové výkony, navíc pak začali odcházet hráči do jiných mužstev.

Pozice Sparty v české extralize je prakticky identická s tou, kterou má Slovan u vás. Jste připravený na tlak?
Jasně. Jinak bych tu neměl co dělat. (usmívá se) Sparta je srovnatelná se Slovanem. Všude, kam přijede Slovan, tam lidi… Jak to říct? No prostě ho moc nepovzbuzují. Se Spartou v Čechách je to podle mě podobné.

Nepovzbuzují je velmi shovívavé slovo. Když Sparta přijede třeba do Brna, Zlína nebo Plzně, často domácí fanoušci stráví při utkání více času nadávkami na soupeře, nežli povzbuzováním vlastního mužstva…
Jasně, to je zkrátka podobné jako u nás se Slovanem. Přijel klub z hlavního města, který má velkou historii a zvuk po celém světě, takže si na něm chce každý pochutnat. Jak hráči, tak fanoušci. Na to jsem připravený, protože my v kabině dobře víme, že tenhle tlak tu byl, je a vždycky bude. Nikdo nám nedá nic zadarmo, to je přeci jasné.

A vulgarity na stadionech vám nevadí?
Neříkám, že mi nevadí, ale už nějaký pátek chytám a vím, že to k tomu patří. A je tomu tak všude. Mně osobně to i vyhecuje, lepší než když je v hale ticho. A je dobré pak takový zápas vyhrát, až tam přijedete k dalšímu utkání, aby lidi říkali: ‚Hele bacha, to jsou ty, co nás tu minule porazili!‘

Při vítězství se i sprosté nadávky snášejí dobře, že?
Hlavně, lepší když vám nadávají fanoušci soupeře, než aby to dělali ti vlastní. (směje se)

Ovšem pozor, sparťanský fanoušek je ale velmi náročný…
Ale to je přeci správně. Tenhle klub má neuvěřitelnou historii a jméno všude po Evropě. Už když jsem jezdil do Prahy na zápasy proti Lvu, cítil jsem, že tady je bezvadné hokejové prostředí. Věřím, že sparťanští fanoušci budou stát za námi a my se jim odvděčíme výhrami. Možná i tím titulem, kdyby všechno klaplo.

Takže slova titul se nebojíte?
Teď jste mě dostal. (usmívá se) Nechci samozřejmě říkat nic dopředu, ale může mít tenhle klub jiné ambice?

V očích fanoušků určitě ne…
Tak vidíte. Ještě jsem pochopitelně neviděl mužstvo v zápase, ale zjišťoval jsem si nějaké věci a tým funguje, má velmi vysokou kvalitu.

Volno nepotřebuji, rád naskočím do rozjetého vlaku

Do Sparty přicházíte jako doplnění trojice s Filipem Novotným a Janem Lukášem. Jaká bude vaše pozice?
Já bych nechtěl předjímat. Bylo jasně řečeno, že když bohužel Rasťu Staňu potkaly zdravotní nepříjemnosti, Sparta se ohlížela po gólmanovi na jeho místo. Pro mě to určitě není jednoduchá pozice, ale chci dokázat, že mám na to tu odchytat větší množství zápasů. Chci pomoct týmu dobrými výkony. Pro každého brankáře je nejhezčí pocit, když je v brance a mužstvo vyhraje. Týmový úspěch je na prvním místě a věřím, že k němu pomůžu.

Jaký je váš nejbližší program?
V sobotu ráno jsem přiletěl z Helsinek, kde hrál Slovan den před tím zápas, ale já už nechytal. Přivítal jsem se tu s pár klukama, prohlédnul si šatnu, zašel na oběd… Odpoledne jsem byl chvíli na ledě a v neděli bych asi měl jít do zápasu na Slavii jako druhý brankář.

Neřekl jste si u trenérů o čas na aklimatizaci?
Jako že bych si dal volno? To nepotřebuji, jsem rád, že můžu hned naskočit do rozjetého vlaku. Po nedělním zápase je pár dní volna, takže si jen zajedu pro nějaké věci do Bratislavy a hned se vrátím zpátky. Nechám si připravit plán od našeho kondičního trenéra a budu na sobě pracovat.

V květnu se koná v Praze a Ostravě světový šampionát. Vede přes Spartu snazší cesta k nominaci nežli přes Slovan?
To bych určitě neřekl. My máme teď na Slovensku řadu dobrých gólmanů a vždy závisí na momentální formě. Teď šel hodně nahoru Jánko Lašák tady v Liberci a jede na aktuální turnaj jako jednička. Pak je tu vynikající Denis Godla, kterého znám ze Slovanu a podařilo se mu mistrovství dvacítek. Jaro Halák chytá už několik let v NHL jako bůh. Myslím si, že na pozici brankáře je na tom slovenský hokej, stejně jako ten český, dobře.

Zbude tedy na turnaj v Praze a Ostravě místo pro Jaroslava Januse?
Přál bych mu to. (směje se) Ale, vážně. Konkurence je velmi vysoká a já se vůbec nedívám takhle dopředu. U mě jsou nyní na prvním místě klubové ambice, národní tým neřeším. Když se nám povede uspět v play off české ligy se Spartou, pak mohu myslet na reprezentaci. Do té doby ne.

Foto: khl.ru