(smích) Ve Spartě jsme prohrávali z úplně jiného důvodu než se Vsetínem. Prakticky jsme měli zraněné všechny útočníky z prvních dvou elitních pětek. Hráli jsme dobře, ale vždy jsme dostali dva laciné góly. Jak na Vsetíně jsem si nepřipadal, věřím v sílu sparťanského mužstva. Ta se prokázala teď v Plzni. Neměli jsme dobré dvě třetiny, ale ve třetí třetině jsme zvrátili průběh a vybojovali vítězství.
Sám říkáte, že jste neměli dobré první dvě třetiny. Z tribuny to vypadalo, že jste všude o krok pozadu, navíc jste otvírali okénka v obraně. Co se stalo?
Myslím si, že je spousta hráčů unavených a čeká na pauzu. Zápas se Zlínem vypadá podle výsledku 8:3 jednoduše, ale byl také náročný. Únava se kumuluje, navíc Plzeň byla v klidu, neměla už o co hrát. Domácí hráli bez starostí, my jsme byli svázaní tím, že body potřebujeme.
Takže vás teď těší nejen výhra, ale i skoro dvoutýdenní pauza, že?
Přesně tak. Navrátí se nám zranění kluci, dobře také potrénujeme. V pauze se dá celé mužstvo dohromady, zregenerujeme a budeme zase plní síly.
Jak jste na tom vy osobně? Ve Vsetíně jste s Romanem Stantienem byli nejvytěžovanějšími hráči…
Cítím se dost opotřebovaně. Tři, čtyři měsíce jsme ve Vsetíně hráli prakticky pořád na dvě pětky. Hrál jsem oslabení, přesilovky, mám toho teď plné zuby. Pokud budu mluvit za sebe, tak na reprezentační přestávku jsem čekal jak na smilování. Jsem rád, že jsem teď ve Spartě, dám se během přestávky dohromady a budu se jí snažit pomoci.
Dostáváte hodně prostoru na ledě, před zápasem s Plzní jste měl bilanci čtyř zápasů a čtyř bodů. Čekal jste, že se takhle rychle ve Spartě uchytíte?
Nečekal. Hrál jsem ale s dobrými spoluhráči. Je rozdíl, když hrajete na ledě se čtyřmi zkušenými spoluhráči, kteří vám pomohou, než když, jako ve Vsetíně, máte kolem sebe čtyři mladé kluky, kteří spoléhají na vás. S body jsem spokojen, nečekal jsem je. Hlavní ale je, že jsem vyhráli poslední dva zápasy. Bylo to moc důležité abychom se udrželi v první čtyřce.
Jak si zvykáte na život v Praze?
Je to v pohodě, bydlím kousek od stadionu. Cestu tedy už znám. (smích) Kluci mě určitě Prahu ukážou, je to krásné město, nebude problém si tu zvyknout.
A jak se cítíte jako sparťan? České Budějovice, kde jste strávil prakticky celou kariéru, jsou odvěkým sparťanským rivalem…
Proti Spartě se chce každý vždy předvést, každý jí svým způsobem nemá rád. Ale vždy, když hráči přijde nabídka ze Sparty, je to pro každého pocta.
Příchodem do Sparty jste sebral Jiřímu Vykoukalovi post nejstaršího hráče. Už jste se dočkal nějakých narážek od mladších spoluhráčů?
Zatím ne. Ale určitě se tomu nevyhnu, počítám s tím. (smích) Jsem hlavně rád, že mi v tomhle věku funguje zdraví, i když problémy jsou.
