Dvě třetiny jsme hráli parádně. Bohužel jsme dostali branku hned z první šance soupeře a druhý gól těsně před koncem druhé dvacetiminutovky. Definitivní konec byl, když jsme inkasovali v přesilové hře. Ačkoliv výsledek tomu neodpovídá, ukázali jsme, že s Libercem hrát můžeme.
Ve dvou zápasech se Spartě podařilo vstřelit jedinou branku. V čem je podle vás příčina neúspěchu?
Chybí nám v útoku lehkost a důraz. Dnes jsme sice znovu inkasovali první gól, ale pořád jsme měli spoustu času s výsledkem něco udělat. Místo toho jsme znovu dostali góly od jejich obránců, nebo hráčů, kteří stojí před brankou. To je to, co nám chybí. Musíme se více tlačit do brankoviště.
V čem má Liberec oproti Spartě hlavní výhodu?
Má široký kádr, čtyři vyrovnané pětky, které jsou schopné dát gól. U nás leží zodpovědnost na pár hráčích, kteří se s tím musí popasovat. Každý ví, že letos nehrajeme ideálně. Dáváme strašně málo branek, a když nějakou inkasujeme, strašně těžce se z toho zvedáme. V tom je rozdíl oproti loňsku, kdy jsme byli schopní otočit výsledky 0:2, 0:3.
Je lepší prohrát 0:5 nebo ztratit zápas po vyrovnaném průběhu?
Osobně bych rozhodně radši prohrál třeba 3:6. Jediná vstřelená branka společně s prohranými posledními čtyřmi zápasy v základní části, to je obrovský nápor na psychiku. Postrádáme hokejovou genialitu hráčů, kteří tu byli loni či předloni. Musíme jí nahradit bojovností a důrazem před brankou.
Skoro to vypadá, že se vám hlavou honí hodně černé myšlenky…
Vůbec ne. Liberec pouze splnil svojí povinnost. Já doufám, že nás doma přijdou podpořit diváci a my vyhrajeme. Třeba také dostaneme nějaké přesilovky pět na tři a podaří se nám je využít.
Poznamenala mužstvo ztráta Tomáše Duby?
Není to o gólmanech. Je to především o hráčích v poli. Nesmíme dělat podobné chyby, jako já v oslabení, kdy jsem se nechal odstavit od puku. Stejně tak za nás nenastřílí brankáři góly. To vše musíme zlepšit.
