13. 12. 2006 Vojtěch Gibiš

Nachlazený Jan Marek vzpomínal na Spartu

V Praze se mimo Josefa Straky objevil i další exsparťanský útočník, který hostuje v zahraničí – Jan Marek. Také on naskočil v dresu národního týmu proti Bělorusku, ale na rozdíl od Straky moc spokojen nebyl, opět jej totiž trápí nachlazení.
Reprezentační tým stříbrných medailistů z posledního mistrovství světa se nakonec s Bělorusy rozešel výhrou 2:0. Marek soupeřům z bývalého Sovětského Svazu nezapomněl vyseknout poklonu. “Hráli dobře. Bránili ve své třetině, nenechávali nám volný prostor. Na druhou stranu jsme se my nikam nehnali, hlídali jsme si výsledek,“ prozradil útočník Metallurgu Magnitogorsk. Ten dobře zná ruský styl hokeje, a právě tento styl Bělorusové uplatňovali. “Vycházeli z dobré defenzívy a spoléhali na nějaké brejky.“

V úterním přípravném utkání měl ale Jan Marek největší problémy sám se sebou. “Pořád se cítím na prd. Byl jsem rád, že jsem ten zápas aspoň odehrál. Nebylo to ono, nehrál jsem dobře, chyběla mi síla a dynamika. Prodělal jsem během měsíce dvě virózy. Už mě to štve, je to pořád dokola. Jsem svým zdravotním stavem znechucen. Nevím, jestli bylo dobré jezdit na nároďák,“ lamentoval Marek nad svými zdravotními lapáliemi.

Ve středu však Marka nečeká žádný odpočinek, žádná postel. “Budu normálně trénovat. Na začátku minulého měsíce jsem ležel dvanáct dní, nyní zase týden. V posledním měsíci jsem byl víc v posteli než na ledě. Takže situace nic moc,“ kroutil hlavou loňský nejproduktivnější extraligový hráč. Marek nechtěl další pozvánku trenéra Hadamczika odmítnout, na Karjala Cup totiž nakonec neodletěl právě kvůli zdravotním potížím.

Marek se dokonce v pondělí ráno podrobil vyšetření na imunologii ve Vojenské nemocnice ve Střešovicích. “Během středy snad budou výsledky. Uvidíme, co mi pak řeknou lékaři.“ Navzdory virózám šikovný centr v Rusku září, patří k nejlepším hráčům Superligy. “Mě se dařilo už od začátku. Ale týmu ne, takže to bylo k ničemu. Bylo mi řečeno, že jdu do dobrého mužstva, ale přitom jsme byli patnáctí. Nyní se nám už daří, jsme pátí, pár bodů od prvního místa. Jsem za to moc rád,“ komentoval jindřichohradecký rodák.

Marek si v Magnitogorsku zvyká na nové prostředí, hraje ve svém prvním zahraničním angažmá. “Jde to těžko, ale zvládám to. Trochu jsem se toho bál. Mám však velkou podporu ve své přítelkyni Lucce, která je tam se mnou. A ve dvou se to vždy táhne lépe. Lucce moc děkuji, že je mi oporou a moc si toho vážím.“

Šestadvacetiletý útočník měl po přechodu do Sparty problémy, v Praze mu chyběla příroda. A nyní se ocitl v ruské obdobě Verneova “Ocelového města“. “Tam není nic. Z Magnitogorska znám jen zimák a byt, nikam jinam se nedá jít. Na žádné procházky není počasí, je tam mínus pětadvacet. Jediné, kam by se člověk zajel rád podívat, je Ural, který je šedesát kilometrů daleko. Tam jsme se ale zatím nedostali. Je totiž velká zima a auto nestartuje,“ pousmál se Marek.

Národní tým trénoval před odletem do Finska v T-Mobile Aréně. A sparťanská hala nabila Marka energií, vzpomínal v ní totiž na letošní titul. “Jsem hrozně rád, že jsme trénovali v Holešovicích. Mohl jsem pozdravit bývalé spoluhráče i všechny možné zaměstnance. Bylo moc příjemné s kluky pokecat, měli jsme výbornou partu. Sparta má také výborné fanoušky, i teď sledují na internetu fotky, jak vlají vlajky a podobně. Je to fantastické,“ přiznal forvard draftovaný New York Rangers.

V úterý si Marek připomněl titul i jedním vzpomínkovým předmětem. Dostal totiž od Sparty mistrovský prsten. “S Pepou Strakou jsme si ho hned zkoušeli. A taky jsme si trochu dělali srandu z Jardy Bednáře,“ narážel Marek na neúspěšného finalistu ze Slavie, s kterým nyní sdílí kabinu národního mužstva.

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Gross: Změny byly krůčkem do správného směru

KOM - SPA 0:1 - Řepík vystřelil vyrovnání

Jde se do finále! Začneme doma, pak na východ

Zemřel pan Jiří Kochta, velká legenda Sparty