Máte za sebou první přípravné utkání na novou sezonu. Jak byste ho zhodnotil?
Ze začátku jsme bohužel nastoupili trošku s velkým respektem k soupeři, což se nám rozhodně nevyplatilo. Liberec je samozřejmě dost kvalitní mužstvo, které naše chyby dokázalo potrestat. Co jsem si všiml, hráli v plné sestavě, jelikož je za chvíli čekají klíčové zápasy v základní skupině Ligy mistrů. Myslím si, že trenéři si potřebovali vyzkoušet různé varianty už v utkání s námi. My jsme naopak přijeli se spoustou mladých hráčů, kteří podali dobrý výkon. Na začátku ze sebe museli trochu sundat ten klasický ostych, začali bojovat o svoje fleky v sestavě, navíc přidali bojovnost. Měli daleko lepší pohyb a za stavu 0:2 už nebylo na co čekat. Nesměli jsme se hlavně stydět sami před sebou, šli jsme do toho, jak se říká, na krev a podařilo se to. Dokázali jsme dvakrát vyrovnat, což nám jednoznačně pomohlo do prodloužení. Aktivní hrou a výbornou podporou obránce jsme z protiútoku vstřelili krásný gól v nastavení, takže všech dvacet hráčů musím za výkon v tomto zápase pochválit.

Napínavý duel v Liberci nabídl i několik osobních potyček. Jakou měl podle vás úroveň?
Já si myslím, že zápas měl vysokou úroveň. Podle mě se zde sešla dvě mužstva, která mají kvalitní kádr na to, aby hrála v extralize nahoře. Samozřejmě se to ještě obrousí a věřím, že nadcházející přípravné zápasy budou mít ještě o něco vyšší úroveň. Budu se však opakovat, z mojí optiky to byl kvalitní zápas. Bylo v něm spoustu dobrých věcí, hezké góly, na které se mimochodem nedá vyhrávat, bojovnost, blokování střel. To jsou všechno faktory, které moderní hokej v dnešní době přináší.

Kdybyste měl říci jeden hlavní prvek, ve kterém váš tým předčil soupeře, který by to byl?
Asi bych možná řekl, že jsme byli lepší v té hokejové zarputilosti a bojovnosti. Trochu tomu nahrávalo i to, že jsme přijeli s mladými kluky, kteří se chtěli předvést a zabojovat o místo v sestavě. Zřejmě se o vítězství chtěli hodně porvat, takhle to vidím já. Na druhou stranu nemůžu soudit Liberec, jelikož nevidím do jejich kabiny a ani nevím, co se tam odehrávalo.

Do ostrého zápasu všichni hráči naskočili po poměrně dlouhé pauze. Trvalo vám chvíli, než jste se dostali do správného herního rozpoložení?
Stoprocentně. Celých těch čtrnáct dní, co trénujeme na ledě, jsme hodně prostoru strávili hlavně týmovou hrou. Zařadili jsme do toho i nějaké nácviky mimo. Výhodou pro nás bylo to, že jsme chodili na led už v průběhu letní přípravy na suchu, kluci tak tolik nevypadli z tempa. Mohli si pořádně osahat hokejku, brusle nebo výstroj. Zaměřili jsme se také na herní činnosti jednotlivce, poté jsme ale hlavně cvičili týmovou taktiku, abychom přijeli do Liberce řádně připraveni. Máme za sebou ostrý zápas, takže nám těch prvních deset až patnáct minut trošku trvalo, než jsme se do toho dostali. Museli jsme se zorientovat s ohledem na malinko menší hřiště, než máme doma na Spartě. Ale je to samozřejmě o více věcech. Chvíli nás to trápilo, poté to podle mě z naší strany už bylo o hodně lepší.

Při pohledu na soupisku je patrné, že dostali přednost zejména junioři, kteří budou mít šanci se o místo v sestavě pořádně poprat. Jak si podle vás vedli v první zkoušce?
Nebudu předbíhat, ještě si zápas musíme zanalyzovat, sednout si na video a probrat určité věci. Výsledek hovoří o tom, že nezklamali, to je jasné. Za mě všichni hráli dobře, naopak někteří ještě dokázali, že si můžou v budoucnu vybojovat pevné místo v kádru Sparty.

Kdybyste měl přeci jen prozradit nějaká jména, která se vám v zápase nejvíce líbila koho byste vyzdvihl?
Já bych chtěl především pochválit celý tým, to znamená všech dvacet lidí, kteří dneska do zápasu zasáhli a svou měrou pomohli k vítězství. Například gólman Honzík chytil hned několik velkých šancí, někdo vyhrál důležité buly a jiný hráč se zase prosadil gólově. Nechce se mi hodnotit jednotlivce, hokej je týmový sport, takže to řeknu takto: týmově jsme vyhráli.

Debut jste prožil i vy. Jak jste si užil premiéru na lavičce áčka?
(odmlčel se) Musím přiznat, že i mně chvíli trvalo, než jsem se úplně rozkoukal. Oproti mému působení v mládeži je to o třídu rychlejší, troufám si říci, že zde probíhá i více osobních soubojů. Někteří hráči v extralize mají třeba sto kilo, takže souboje u mantinelu jsou daleko ostřejší. Je to trochu něco jiného než mládežnický hokej.

Jak jste již naznačil, každému mladému hráči chvíli trvá, než se zorientuje. Byla i u vás menší nervozita?
Rozhodně. Lhal bych, kdybych to popíral. Člověk musí ze začátku ze sebe setřást tu nováčkovskou nervozitu, když to tak řeknu. Pak jsme se všichni zapojili, naplno probíhala moje komunikace s Jirkou Kalousem, ve které jsme si předávali informace a probírali různé varianty formací, další herní činnosti a podobně. Myslím si, že to pro začátek nebylo špatné, a že to fungovalo dobře.

V první třetině Liberec odskočil do vedení 2:0. Řekli jste si v kabině, co budete chtít od hráčů v dalším průběhu zápasu?
Na rovinu jsme si řekli, že hrajeme zakřiknutě. Jednoznačně jsme podlehli dojmu, že Liberec je jinými slovy mistr světa. Chtěli jsme si k tomu něco říct, aby celý zápas nevypadal tak, že jsme přijeli se svázanýma nohama. Byli jsme zakřiknutí, musíme ještě přidat ve všech herních činnostech. Bruslení, střelba, obětavost, přihrávky, to jsou všechno klasické hokejové prvky, na kterých budeme muset pracovat a teprve pak můžeme svůj výkon zvednout nahoru. Kluci to ve finále vědí sami, ale některé věci jsme ještě dále řešili detailně, například co se týká pohybu v obranném pásmu, kde jsme viděli mezery a chyby. Prostě na sobě musíme tvrdě pracovat, abychom ještě mnohé zlepšili.

Začátek zápasu byl naplánován na poměrně nezvyklý čas, a to už na 11.00 hodin. Měli hráči naordinovaný nějaký speciální režim odpočinku a stravy?
Ne, nic takového jsme v harmonogramu neměli. Jen byl zápas místo tréninku. Den předem ráno kluci vědí, co a jak bude probíhat. Mají pokyny od kondičního trenéra, který na ně dohlíží. Všichni hráči jsou si vědomi, že si před zápasem nemohou dát k snídani šest vajíček. Mají v tom pořádek, jsou profíci, takže jsme žádný speciální režim neměli.

Duelem v Liberci jste dovršili druhý týden přípravy na ledě. Soustředíte se na techniku bruslení, nebo spíše probíráte různé herní situace?
Techniku bruslení jsme řešili první dva tréninky, co jsme byli na ledě. Poté jsme se více věnovali hernímu pojetí, které bychom chtěli vidět v nadcházející sezoně.

Nyní vás čeká další houževnatý soupeř, jelikož do Prahy přijede reprezentace Jižní Korey, se kterou změříte síly v rámci Mountfield Cupu. Jaký herní styl myslíte, že Korejci budou preferovat?
Mají korejsko-kanadského trenéra. Z mé vlastní zkušenosti mohu tvrdit, že Korejci jsou zejména výborní bruslaři, ne zas až tak úplně čahouni. Na hokej dávají spíše velké kluky, takže ve finále nebudou tak malí. Jejich hlavní náplní je bruslení, možná nedosahují takové úrovně techniky s pukem na hokejce. Myslím si, že se tam sport i díky olympiádě hodně zpopularizoval mají kvalitní kanadské i české trenéry. Mimo jiné zde působí Patrik Martinec, který dříve byl tady ve Spartě. Zvedají se, pro nás budou těžkým soupeřem, který hodně bruslí. Je to navíc reprezentační mužstvo, mají nějakých šest naturalizovaných Kanaďanů. Takže i ti korejskému hokeji dodávají vyšší kvalitu, bude to velmi těžký soupeř.

Do zápasu v Liberci jste nastoupili bez klíčových opor. Máte už nyní jasno, koho nasadíte do domácího utkání s Koreou?
Ještě ne, na to je moc brzy. Na koho ukážeme bezprostředně po zápase v Liberci, to jsme neřešili. Máme před sebou víkend, musíme si pořádně odpočinout, zregenerovat a vyčistit hlavy. V pondělí si sedneme s Jirkou Kalousem a sportovním manažerem a naplánujeme sestavu. Čekají nás tři zápasy v rámci Mountfield Cupu a prozradím, že v těchto třech duelech si zahrají všichni hráči na naší soupisce.