Jak dlouho trénuješ ve Spartě?
Už poměrně dlouhou dobu, z Toronta jsem přijel koncem září. Poté jsem si dal čas na rozmyšlenou, co budu dělat dál se svým životem. Sparta se mi ozvala s nabídkou, kterou nešlo odmítnout. Díky tomu od půlky října trénuji s týmem. Mohl jsem se připravovat s ostatními, chodit do posilovny a na rehabilitace. Petr Přikryl (trenér brankářů, pozn. aut.) mi vymyslel plán, podle kterého jedu, a funguje to!
Proč nevyšel tvůj pokus o návrat do NHL?
Podstoupil jsem ve Spartě letní přípravu, cítil jsem se dobře. Odjížděl jsem na kemp v dobrém rozpoložení. Po týdnu na fyzických testech jsem si bohužel obnovil zranění kyčle. Od té doby mě to místo bolelo, vydržel jsem dalších pár dní a odchytal dvě třetiny zápasu. Po nich jsem ale věděl, že takovou zátěž mé tělo v tu chvíli nezvládne.
Sparta tě spojila s úspěšným fyzioterapeutem Pavlem Kolářem. Pomohl tě dát zdravotně opět do pořádku? Na tréninku působíš zcela v pořádku.
Zcela fit už asi nebudu nikdy, ale pracuji na uzdravení. Věřím, že se mi návrat k hokeji podaří. Zůstávám pozitivní. Hokej mě pořád moc baví a chtěl bych ho hrát dál.
Ve Spartě aktuálně řešíme problém se zraněným Jakubem Sedláčkem. Je reálné, že by ses v blízké době probojoval na soupisku A-týmu?
To je můj cíl, který mě žene dopředu. Pouhé trénování nikoho nebaví, musíte mít důvod, proč tvrdě dřít. Konec své cesty si představuji tak, že budu zdravý, chytat a pomáhat klukům v týmu.
Doplníš tandem už tak velice kvalitních brankářů Matěje Machovského a Jakuba Sedláčka. Jak spolu vycházíte?
Kluci jsou super, oba dva parádní gólmani a vynikající členové kabiny. Všichni víme, jak to chodí v hokejovém prostředí – chytat bude vždy ten nejlepší.
Sportovní manažer Jaroslav Hlinka vyzdvihl tvůj přínos i v možnosti výchovy, předání zkušeností a rad mladým brankářům. Cítíš se už na roli mentora?
Určitě. Děje se to už teď na ledě, často se mě na různé věci vyptává Adam Wolf. Myslím, že mám zkušenosti, které mohu předat dál. Za třináct let v zámoří jsem snad nasbíral nějaké zkušenosti, sbíral jsem rady od hodně trenérů brankářů v NHL. Kdykoliv se mě kluci na něco zeptají, vždy jim rád pomohu. Rád bych své zkušenosti předával dál i po konci kariéry.
Jsem moc rád, že jsem dostal možnost bavit se hokejem
Naposledy jsi ve Spartě působil během výluky NHL v sezoně 2012/2013, od té doby jsi působil ve čtyřech týmech NHL. Jaký je rozdíl mezi tehdejším Michalem Neuvirthem a tím současným?
Určitě jsem víc obouchaný zkušenostmi, mentálně vyspělejší, dokážu být daleko víc nad věcí. Navíc mám rodinu, mám manželku, jsem otec dvou dětí. To je největší změna.
Zvládl jsi od října dobře zapadnout do naší kabiny?
Určitě. S Michalem Řepíkem jsem prošel dorostem a juniorkou. Znám i pár dalších. Ale nebyl žádný problém zapadnout i mezi ostatní kluky, je to super kolektiv plný skvělých osobností.
Jaký vidíš v tomto týmu potenciál?
Má na nejvyšší příčky. Prošli jsme si teď horším obdobím,
ale to potká všechny týmy. Jenom dobré týmy dokážou sbírat body i ve chvílích,
kdy se nedaří. To Sparta umí. I to svědčí o tom, jak kvalitní mužstvo tady je.
S jakým cílem do Sparty přicházíš?
Chci hlavně pomoci týmu, klukům v šatně, ať už budu chytat nebo ne. Kdybych nechytal, budu rád rozebírat gólmany na druhé straně a pomáhat Matějovi, Kubovi mladým gólmanům v tom, aby byli ještě lepší.
Co pro tebe znamená návrat do mateřského klubu?
Vždy jsem si to takhle plánoval, měl jsem v hlavě nastavené, že až se budu vracet z Ameriky, půjdu domů do Sparty. K týmu, který mě připravil na velký hokej. Netušil jsem, že to bude takhle brzo, bohužel, plánovat nejde a musím žít s tím, co mám. Bude mi dvaatřicet, mám odchytaných deset let v NHL, moc rád bych hrál dál. Jsem moc rád za to, že jsem dostal možnost bavit se teď hokejem ve Spartě.
