16. 3. 2006 Lucie Vítková

Obránce Hanzlík zažil večer dvou proměn

S obrovským srdcem se vrhal do střel, snažil se poctivě bránit a pomohl také útočníkům. Zadák Jan Hanzlík byl smutným hrdinou. Nejprve prostřelil Murína ze středního pásma, poté po jeho sporném vyloučení padla vítězná branka Zlína. Na trestnou lavici usedl celkem třikrát, zkrátka patřil k nejvýraznějším osobám druhého čtvrtfinálového zápasu.
Po skončení druhého zápasu přišel tradičně naladěn vtípky, které talentovaného mladíka ovšem brzy přešly. Sotva padla první otázka, která hokejistu vracela k průběhu utkání, Hanzlík posmutněl. “Jsem zklamaný, plný zvláštních pocitů. Co se ve Zlíně dělo, není asi normální. Když pominu ostatní okolnosti, tak už jen to, že jsme v obou zápasech dostali zbytečný gól do šatny mě opravdu mrzí,“ povzdechl si nejproduktivnější bek Sparty po základní části. “Přitom jsme začali skvěle, vlétli na ně. Byli jsme mnohem živější než o den dříve, ale na únavu z autobusu bych předešlý zápas nesvaloval. Vybrali jsme si sami, že pojedeme v den zápasu tak, jak jsme po celou sezónu zvyklí,“ vrátil se mladoboleslavský rodák na moment k prvnímu měření sil.

Druhé klání se pro Pražany opravdu vyvíjelo pozitivně. Ti naskočili do utkání nažhavení, byli aktivnější a vytvořili si řadu kvalitních šancí. Vše nasvědčovalo, že tento večer bude patřit hráčům v bílém, dokud se Zlínští jednou neutrhli a nezchladili bojující Spartu úvodní brankou deset vteřin poté, co Straka neproměnil trestné střílení. “Jeli jsme sem pro jedno vítězství. Když se to nepodařilo v úterý, věřili jsme, že ve středu to urveme. Podle toho jsme do zápasu naskočili a odehráli ho dobře, všichni jsme byli nabuzení. Věřili jsme do poslední chvíle, i kdyby to mělo být na nájezdy… Nevyšlo to,“ ztichle hovořil se sklopenou hlavou velký srdcař.

Sám Hanzlík odehrál zápas plný osobních zvratů. Vše načala zejména čtyřiadvacátá minuta, kdy zadák napřáhl několik čísel před modrou čarou a poloprudkou střelou nachytal nepozorného Murína na švestkách. “Pálil jsem z dálky schválně, doslechl jsem se totiž, že je Murín slepý na dálku. Byla to taková pecka, že jsem ani nezaregistroval puk v síti. Zkrátka moje typická střela, takových ran už jsem na bránu vyslal…,“ smál se šťastné chvilce autor branky. Ale do té doby byl zlínský gólman velice jistý a s přehledem pochytal několik stoprocentních příležitostí. “Naopak si myslím, že Murín si není vůbec jistý. Jednou to i dokázal, škoda že ne vícekrát, abychom vyhráli. Odehráli jsme dobrý zápas, ale chybělo nám více štěstí v zakončení. Hodně jsme se tlačili dopředu a stříleli. Nevadí, my sérii prostě otočíme,“ nevzdává se před zápasy v Praze mladoboleslavský rodák.

Další Hanzlíkovy chvíle přišly zanedlouho po brance. Nejprve mužstvo oslabil do tří, což jej na ledě rozčílilo. Jeho spoluhráči ale nevýhodu zvládli na výbornou. Čtyři minuty před koncem zápasu již sparťané oslabení, kdy Hanzlík seděl na trestné lavici za úmyslně posunutou branku, neustáli a inkasovali rozhodující zásah střetnutí. “Kouknu se na video a poté budu soudit, nejsem si totiž svými fauly jistý. Pokud mě video přesvědčí, že jsem si počínal nedovoleně, beru zápas na sebe jako prohraný mojí vinou. Teď bych to nerad hodnotil,“ kroutil hlavou nechápavě třiadvacetiletý zadák.

Série se nyní přesouvá do hlavního města, kde se oba celky střetnou v obou víkendových dnech. Holešovičtí mají dva dny na odpočinek a poté zkusí favorizovaný Zlín potrápit. Úvodní zápasy ukázaly, že Sparta ještě neřekla poslední slovo. “Doma budeme ve výhodě my. Oni jsou mistři v obraně středního pásma, ale v Praze máme širší kluziště a tam je ubruslíme. Lépe se budeme dostávat do šancí, ještě je musíme i proměnit. Důležité bude střílet ze všech pozic, jako to dělají oni a když ani tak branka nepadne, dotlačíme puk za čáru klidně i s Murínem,“ plánuje blonďatý sympaťák. “Zabrat musíme také v přesilovkách, něco na ně vymyslíme,“ uzavírá Hanzlík před odjezdem do Prahy.

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Věříme, že se vrátíme! Do Brna s hlavou nahoře

Memoriál Jana Marka je zpátky!

Sobotka: Věřím, že máme sílu sérii vrátit

SPA - KOM 3:4P - Už není kam uhnout