O vašem přesunu ze Slovanu do Sparty se mluvilo hodně dlouho. Jaká vlastně byla vaše cesta z Bratislavy do pražských Holešovic?
Musím říct, že dost divoká. Už se o tom začalo mluvit a řešit někdy na začátku prosince. A vypadalo to, že všechno klapne. Já jsem vlastně už skoro ze Slovanu odešel, ale nakonec to nedopadlo a vrátil jsem se.
Proč?
Já ani nevím, poněvadž se to řešilo na úrovni klubů. Prostě jsem pokračoval ve Slovanu a nakonec se všechno podařilo dotáhnout se Spartou až teď.
Existovala při vašem konci v bratislavském mužstvu jiná možnost než Sparta?
Jednání probíhala na úrovni klubů. Slovan o mě jednal se Spartou a já jsem pak vše řešil přímo s Patrikem Martincem. Chtěl jsem z určitých důvodů změnu působiště a nakonec se našlo tohle řešení. Jsem rád, že klub jako Sparta o mě projevil velký zájem.
Do Holešovic přicházíte s vizitkou hráče, který působil několik let ve Slavii...
Jsem si toho vědom. V každém klubu, kde jsem hrál, jsem potkal vynikající fanoušky, ale setkal se i s negativními emocemi. Počítám, že i na Spartě se to může stát, ale to je prostě sport. Jsem věrný hokeji a jako každý jiný člověk teď měním zaměstnání. Poznám nové lidi a potkám nové kamarády mezi hráči i fanoušky. Snad bude moje přijetí pozitivní. Jsem tu pro to, abych odváděl pro Spartu co nejlepší služby. To je můj úkol číslo jedna!
Co je tedy vaším cílem ve Spartě?
Pomoci k nejvyšším příčkám, splnit očekávání trenérů, zapadnout do týmu a těšit fanoušky dobrou hrou, která pomůže Spartě k velkému úspěchu.
Tím by podle vás bylo co?
Samozřejmě titul. Už se mi ho jednou v naší lize podařilo vyhrát a je to úžasný pocit. A je jedno, jestli to člověk vyhraje poprvé, podruhé nebo potřetí. A jestli mu je dvacet, třicet nebo čtyřicet. Na titul máte úžasné vzpomínky po celý život a já budu dělat všechno proto, aby se nám to povedlo letos tady na Spartě.
Co vás jako první napadne, když se řekne Sparta?
Je to tradiční klub s ohromnou historií a tradicí, hrálo tady obrovské množství vynikajících hráčů.
Jaký je váš aktuální program?
Ve středu bych měl poprvé trénovat na Spartě, dostal jsem svolení na Slovanu a jsem domluvený, že můžu začít v novém klubu. Smlouva ve Slovanu končí 31. ledna, takže první zápas bych mohl hrát v neděli.
Na slávistickém ledě…
Už jsme se o tom bavili s Patrikem Martincem. Pokud to tak dopadne, bude to křest ohněm. Ale to je hokej, jsme profíci a já budu bojovat za sparťanské vítězství.
Už jste řešil s trenérem Jandačem svou pozici v týmu?
Zatím ne, všechno jsem řešil jen s Patrikem, na debaty s trenérem je ještě času dost. Vím ale, že je v týmu hodně zraněných útočníků a že by bylo dobré, kdybych hrál co nejdřív.
Přicházíte do nového klubu, ale složení kabiny vám úplně neznámé není, že?
Přesně tak. Z mládežnických kategorií z Budějovic znám asi nejlépe Michala Barinku. Ale jsou tu i další kluci: třeba Pecháček a Kumi, znám Rolase z reprezentačního týmu, dobře znám i Pepu Tomu, s kterým jsem stejný ročník a hrávali jsme proti sobě jako kluci. Nejdu do neznámého prostředí.
Foto: isport.cz
