Tomáši, vstřelil jste premiérový gól v extralize, navíc v zápase proti Kometě. Jak tato branka chutná?
Hlavní je, že jsme vyhráli. Zápas jsme skvěle odmakali a tohle je jen třešnička na dortu, že se to konečně povedlo.

Tušíte, kolik vás to bude stát do kasy?
Tak to vůbec netuším, ještě jsem s pokladníkem nemluvil. Myslím ale, že se to brzo dozvím…

Sparta byla před utkáním mírným outsiderem, Brnu přišel Plekanec, vrátil se Erat. Připravovali jste se na to nějak speciálně?
Věděli jsme, že to bude těžké utkání, ale zároveň jsme se těšili na skvělou atmosféru. Nicméně speciální přípravy na Plekance nebo Erata nebyly.

Jak to prožíváte, když přijedete na brněnský led a od samého začátku vám nadávají, pískají na vás. Popožene to hráče spíše dopředu, nebo jak to cítíte?
Mně se to líbilo moc, zazpívali nám moc hezkou písničku a jsem především rád, že jsme vyhráli.

Ve Spartě jste na to asi zvyklí ze všech zápasů…
Přesně tak, Spartu většina lidí vypískává. Tady to tedy bylo extrémní, to jsem ještě nezažil, ale na druhou stranu, mně se to líbilo moc.

V důsledku mnoha zranění v týmu dostáváte vy mladší hráči mnohem více prostoru. Jak je Uwe Krupp spokojený s vašimi výkony?
Upřímně nevím, osobně jsem se ho na to neptal, ale myslím si, že tu roli, jakou my mladí máme, odvádíme dobře. Hrajeme dozadu, snažíme se nedostávat góly, srážíme se, hrajeme defenzivní hokej a samozřejmě se snažíme dostat také dopředu a udělat trochu závar.

V mládeži Sparty hraje ještě váš bratr Ondřej. Bavíte se někdy o tom, že byste nastoupili společně?
Bavili jsme se o tom, ale on je ještě hodně mladý, teprve mu bude osmnáct, takže zatím asi nemá ani smysl o tom přemýšlet.

Takže je to spíše takový sen…
Určitě ano. Už jsem si s ním zahrál v předešlé sezoně v juniorské soutěži, ale není to takové, jako kdybychom spolu naskočili v jedné lajně za áčko.