Martine, v utkání proti Hradci jste museli soupeře třikrát dotahovat, nakonec se vám ale povedlo zvrátit v nájezdech výsledek ve svůj prospěch. Jak moc to bylo náročné?
Byl to strašně těžký zápas. Hradečtí byli hrozně dobří ve středním pásmu a těžce se přes ně chodilo dopředu. O to cennější je výhra, když jsme se třikrát dokázali vrátit do zápasu.

Potvrdilo se, že je Mountfield neoblíbeným soupeřem?
Takových soupeřů je v lize víc. My jsme rádi, že jsme zápas zvládli a je to pro nás obrovsky cenná výhra.

Vy jste se třikrát prosadil v samostatných nájezdech. V tom třetím z nich jste zkoušel podobnou kličku jako Jaroslav Bednář na druhé straně. Neznervóznilo vás, že jemu nájezd nevyšel?
Tak to ani nevím. Jarda je hlavně pravák, a já jsem si vůbec nevšiml, že udělal něco podobného. V hlavě jsem měl promyšlený ten první nájezd a potom už to bylo především o štěstí.

Co se vám vůbec během nájezdu honí hlavou? Napadne vás třeba až mezi kruhy, jak zakončíte?
Jak říkám, věděl jsem, co chci udělat. Potom záleží hlavně na tom, jestli budete mít štěstí a podaří se vám gólmana vylákat. V tomto zápase se to zrovna povedlo, jindy to tak být nemusí.

Výhrou nad Mountfieldem jste si po Karlových Varech asi spravili chuť. Je to tak?
Přesně tak. Do zápasu jsme nevstoupili vůbec dobře, a když dají tyhle týmy první gól, tak následně urputně brání a velmi těžko se přes ně chodí do útočného pásma. Proto je pro nás výhra na nájezdy mnohem cennější, než kdybychom vyhráli třeba 5:2.

Bylo to vaše rozhodnutí jít na nájezd, nebo to určil trenér?
Očekával jsem, že půjdu na ten v první sérii, protože na tréninku mi nájezdy jdou. Potom už je to samozřejmě na trenérovi, i když před tím posledním mi řekl Jarda Hlinka, abych šel a abych si z toho nic nedělal, kdyby to náhodou nevyšlo.

Řekl jste, že na tréninku nájezdy trénujete. Jde právě hlavně o tu kličku, kterou jste předvedl v utkání proti Hradci?
Možností, které zkouším, je samozřejmě víc. V zápase jsem se ale prostě rozhodl pro tento způsob kličky, a jsem rád, že to vyšlo.

Už jste někdy zažil skórovat ve třech nájezdech v jednom klání?
Tuším, že v dorostu za Spartu, ale nejsem si tím úplně jistý.

Byl jste nervózní během třetího nájezdu, nebo jste si naopak věřil po těch dvou proměněných?
Nebývám na nájezdy nervózní, protože je hodně trénuju a jednou to tam spadne, podruhé zase ne. Ale nervozitu necítím.