7. 9. 2020 Kateřina Eisová

Ton: Snad Honzu Marka ve Spartě opět uvidíme

Když spolu nastoupili na led, všichni soupeři byli v pozoru. Stejně jako na ledě si rozuměli i v běžném životě. Přátelství Petra Tona a Jana Marka ukončila tragická nehoda letadla týmu Jaroslavle. Dne 7. září 2011 vyhaslo 44 lidských životů, téměř kompletní tým Lokomotivu - včetně tří českých hokejistů. "Mám na Honzu spoustu krásných vzpomínek," říká devět let po hokejové tragédii Petr Ton.

Která je ta nejhezčí?
Nedá se vybrat jedna, mám jich hrozně moc. S Honzou jsme byli velcí kamarádi, ale nejvíce vzpomínek s ním mám spojené s hokejem. Mezi ty nejhezčí patří náš první titul, který jsme vyhráli v roce 2006, po finálovém derby se Slavií. Tehdy jsme spolu hráli celou sezonu, dařilo se nám. V průběhu ročníku jsem se bohužel zranil, ale Honza byl jedním z těch, kteří mě při návratu nejvíce podrželi. Nejspíš sám viděl, že jsem nebyl v takové formě, jako před zraněním. Přesto mě podporoval a velmi mi psychicky pomohl. Trenéři nás nechali hrát spolu, za což jsem byl moc rád, také mi to pomohlo. Myslím si, že se nám spolu tolik dařilo i díky našemu kamarádství.

Jaký byl jako člověk
Honza byl velký dobrák. Byl velmi ambiciózní, nastavil si nemalé cíle a za těmi si šel. A dostal se hodně daleko, byl to skvělý hokejista. Hokejem žil, byl do hry zapálený. Stávalo se, že byl při zápasu i trochu hrubý, ale vždy se uměl omluvit, což také poukazuje na jeho skvělý charakter. Byl to super kluk.

V čem byla jeho přednost na ledě?
Bylo jich víc, ale jako tvořivý centr a pravák uměl skvěle pracovat v předbrankovém prostoru, improvizovat, udělat skvělou kličku a parádně číst hru. Dával spoustu gólů, což se u centrů tolik nevídá, byl i nejlepším střelcem a nejproduktivnějším hráčem ligy. Byl velmi univerzální, hrálo se mi s ním zkrátka skvěle.

Byl slyšet v kabině?
Jak už jsem říkal, na mě vždy působil jako velký dobrák. Samozřejmě, že se občas stalo, že měl s někým spory, to je ale v týmu normální. I když to občas mezi jím a spoluhráči jiskřilo, své neshody vždy vyřešili a myslím, že se všemi vycházel výborně.

Prý měl před tragédii blízko k návratu do Sparty, řešili jste to tehdy spolu?
To je na celé skutečnosti ještě smutnější. Pár dní před katastrofou se rozhodl angažmá v Rusku ukončit a vrátit se zpět domů, k rodině, na Spartu... To jsou věci, které z hlavy nevymažete a pořád na ně budete myslet. Byl jsem jedním z posledních, se kterými to dva tři dny před tragédií řešil. Svůj záměr oznámil vedení klubu z Jaroslavle, i když soutěž v Rusku již začala. Tvrdil, že to bez rodiny nedá. Oni řekli, ať si to ještě jednou nechá projít hlavou, že se všechno během září nějak vyřeší…

V našich mládežnických kategoriích hraje jeho syn, jak se mu daří?
Honzík je stejně zapálený do hokeje jako jeho táta. Myslím, že by chtěl jít v jeho stopách. Minulý rok jsem se byl podívat na jeho turnaji v Jindřichově Hradci, kde jsme spolu předávali ceny pro vítěze, tátovi je podobný. Doufám, že ho jednou uvidíme v našem A-týmu, stejně jako tátu.

AKTUÁLNĚ NA HCSPARTA.CZ

Mácha: Starší kluci týmu pomůžou

Vyhrajte podepsaný dres Lukáše Pecha!

Hlaváč: Možná se do Sparty vrátím

Sparťané po nákaze darovali krevní plazmu