Váš oblíbený blafák jste nezvolil ani při samostatném nájezdu v Karlových Varech. Už je okoukaný?
To ne, sezona je však dlouhá, takže musíte občas změnit zakončení. Jsou brankáři, na které si s blafákem věřím více, na jiné méně. Záleží také na úhlu najetí, dnes jsem jel od mantinelu z levé strany, takže jsem ani o blafáku neuvažoval.

V poslední minutě jste ještě měli velké štěstí, když Růžička nastřelil břevno…
Byli jsme trochu nervózní, strachovali jsme se o výsledek. Štěstí však tentokrát stálo při nás, konstrukce branky nám pomohla.

Jak moc vás mrzí, že jste v Ústí nad Labem přerušil svoji sérii vstřelených branek v pěti zápasech za sebou? Stačily ještě dva zápasy a vyrovnal byste sparťanský rekord…
O tomhle rekordu ani nevím. Škoda, že mi to nikdo neřekl, třeba bych ty góly dal. (smích) Když tým vyhrává, tak vás to ani moc nemrzí. Ale na druhou stranu jsme měli v Ústí dost šancí, takže mě to trochu mrzelo… Člověk by byl rád, kdyby skóroval v každém zápase, ale ono to není tak jednoduché. Hlavní je však být co nejvíce prospěšný týmu, tím se vám zvedne i sebevědomí.

Z loni elitního střelce Netíka se letos stal nejlepší nahrávač ligy. Vy začínáte také víc nahrávat, váš centr Vaic zase střílet branky. Je to cílená přeměna?
Jsem hlavně rád, že se Lubovi daří. Z několika dobrých jednotlivců se vždy vyklube lepší lajna. Když teď Lubo střílí góly, tak to je jen dobře, celému našemu útoku se zvedá sebevědomí. A Tomáš Netík si dělal v kabině srandu, že si bude muset nechat naskenovat noviny a poslat je Jardovi Hlinkovi jako MMS. Jinak by asi nevěřil, že je nejlepší nahrávač ligy. Loni jsme si z něj totiž dělali srandu, že má v průměru nahrávku na deset zápasů… On sám by chtěl sice dávat góly, ale týmu pomáhá i těmi nahrávkami.

Po jednom z minulých zápasů jeden novinář přirovnal Vaice k novému Janu Markovi. Co vy na to?
Nechci je srovnávat, ale už když sem Lubo přišel, tak jsem říkal, že by hokejovým myšlením a pojetím hry mohl Honzu nahradit. Myslím si, že zápas od zápas náš společný výkon stoupá.