„Vítězství je hodně cenné. Přestože jde o přípravu, už se nikomu z nás nemusí povést porazit takového soupeře. Už vloni jsme měli na dosah porazit Rusáky na Super Six, nakonec se nám to povedlo až tady,“ pokračuje dobře naladěný vytáhlý útočník, jehož bylo na ledě znovu plno. Langhammer nevypustil žádný souboj, bojoval a neustále se motal okolo ruské svatyně. Nakonec byl za svou trpělivost odměněn. Jeho branka rozhodla. „Ale na tom nezáleží. Mnohem více si vážím toho, že jsme předvedli týmový výkon,“ souká ze sebe skromně čtyřiadvacetiletý centr, který měl v inkriminované dvaadvacáté minutě i potřebný kousíček štěstí.
„Drželi jsme puk v rohu, kousek jsem si odbruslil a Jakub Koreis mi puk přihodil. Zkusil jsem vystřelit - gólmanovi to za záda, propadlo jen tak tak,“ přibližuje situaci sám její autor. Langhammerova branka se později ukázala jako vítězná a výrazně posunula Spartu do vysněného nedělního finále. S kým si o prvenství Pražané zahrají zatím netuší. „Ono na tom ani nezáleží. Ale určitě by byl zajímavý soupeř Curych. Hráli jsme s nimi před dvěma lety a porazili je, tak bychom to rádi zopakovali,“ vzpomíná kladenský odchovanec.
„Finále bude emotivnější, půjde o vítězství. Chceme odehrát stejný zápas jako proti Petrohradu a všichni věříme, že uspějeme,“ přeje si nahlas centr třetí formace. Před finále však čeká Holešovické den volna. Hokejisté jej stráví všelijak, jedno však budou mít společné. „Hlavně chceme odpočívat, abychom to tady dotáhli do vítězného konce,“ přibližuje Langhammer, který se turnaje RED BULLS SALUTE účastní jako většina spoluhráčů podruhé.
„Taky jsem se do Salcburku těšil, vracel jsem se sem po dvou letech rád. Jsou tady nejlepší evropské týmy, je to nejkvalitnější možná příprava. Navíc lepší než trénink a na každý zápas se moc těším. Je to zpestření, nehrajeme stále s týmy z českých soutěží,“ spokojeně uzavírá bronzový medailista ze šampionátu osmnáctiletých.
