Pražané do utkání vstoupili dobře, ale aktivitu ze začátku zápasu nedokázali přetavit ve vedoucí branku. „Nehráli jsme špatně, ale Vítkovice nás předčily v efektivitě. Dlouho jsme se nemohli prosadit,“ soukal ze sebe dlouhovlasý obránce.
Přitom pomoci mohly hostům dvě po sobě jdoucí přesilové hry. Jenže svěřenci trenéra Volka a Holaně s nimi naložili bídně. „Měli jsme v nich pouze jednu střelu, což je málo,“ láteřil zadák. Naopak domácí Ostravané vzápětí svou přesilovou hru proměnili v úvodní branku střetnutí a za několik vteřin přidali další.
Vedení o dvě branky vydrželo Vítkovicím i po dvou třetinách. Pražané však zbraně neskládali a chtěli se o vítězství ještě poprat. „Neměli jsme co ztratit, mají velké hřiště, tak jsme zkoušeli hodně napadat a chytit se kontaktním gólem. To se paradoxně povedlo Toňákovi, ale v oslabení jsme hned zase o zápas přišli. Od té chvíle se zápas prakticky dohrával,“ pokrčil bezmocně rameny mladoboleslavský odchovanec.
V sérii hrané na čtyři vítězná utkání tak mají Pražané na svém kontě nulu, zatímco Slezanům k pokračování v nadstavbové části chybí už jen tři vítězná utkání. „Nic se neděje, je za námi první zápas. Oba týmy měly za sebou dlouhou pauzu a oťukávaly se. Jsme venku, Vítkovice musí zítra urvat pro sebe i druhé domácí vítězství, což určitě nebude jednoduché. Budeme se snažit jim to co nejvíce znepříjemnit a druhý bod získat pro nás,“ vzkázal před druhým duelem, který se hraje hned následující den.
„Chtěli jsme vyhrát první zápas, což se nepodařilo. Prohrávat o dva zápasy už by ale bylo také těžké, takže musíme ve středu vyhrát,“ bojovně dodává jasný cíl před středečním zápasem. Cesta k úspěchu ale povede jiným směrem, sparťané musejí mnohé pozměnit. „Musíme se více tlačit do brány, jako nám to ukázaly Vítkovice. A určitě chceme vstřelit první gól. Měli jsme územní převahu, ale chyběla nám snaha v brankovišti a trošku rozhodit gólmana,“ naznačil sedmadvacetiletý zadák.
