Právě šikovný útočník krátce po začátku druhé třetiny vstřelil Spartě "branku naděje". Místo toho, aby Holešovické gól nastartoval přišla série potyček a hádek. Pražané působili nervózním dojmem. "Emoce jsou v hokeji potřeba, ale jakmile to převýší tu únosnou hranici, tak to není dobře. Měli jsme se toho hned od začátku vyvarovat," uvědomoval si mistr světa z roku 2000.
Pražané za svým soupeřem hokejově nezaostávali, hrál se velice atraktivní souboj. Jen Sparta trpěla, v zakončení se dlouhé minuty trápila. "Dvě třetiny jsme nemohli dát branku, bušili jsme do zavřených vrat, hokej je v tomto občas krutý. Ovšem nakonec se spravedlnost obrátila na naší stranu a my koncovku prolomili," pousmál se devětadvacetiletý forvard.
Před utkáním oba celky v tabulce dělil jediný bod. Sparta a Zlín procházejí extraligou suveréně. Oba týmy jen těžko hledají přemožitele a jsou horkými kandidáty na mistrovský titul. " Šlo o první místo, o pozici pro play off a také to byl poslední vzájemný zápas, kdy jsme se mohli oťukat a na soupeře se pro vyřazovací část řádně připravit. Ve Zlíně je vždycky výborná atmosféra a zápasy mají před touto kulisou veliký náboj," nastínil velikost utkání čtyřnásobný vítěz extraligy.
V prodloužení vybuchl zimní stadion Luďka Čajky nadšením popáté. Hala se ponořila do tmy a na ledě kroužila jen bodová světla. Příznivci domácího celku mohutně oslavovali, ovšem radost jim překazil rozhodčí Minář. Puk přešel brankovou čáru a rozvlnil síť za bezmocným Břízou, ale rozhodčí ihned rozpažil a vykázal hráče Hamé do středního pásma. "Jsem přesvědčený, že branka platit neměla. Krom toho, že Čajánek stál v brankovišti ještě rozhodčí pískal dříve, než kotouč padl do sítě," vysvětluje spornou situaci sparťanská "šestka".
K jeho slovům se přidává také obránce Michal Dobroň. "Petr Čajánek zpoza branky vjel do Břízy a podrazil jej. Rozhodčí posoudil, že stál v brankovišti a branku neuznal. Rozhodnutí bylo správné," říká neoblomně bek s postavou kulturisty.
Poté nastala nečekaná situace. Na časomíře svítilo skóre 4:4, na stadiónu tma a hráči obou mužstev nervózně kroužili podél střídaček. Odpadky byly sklizené a rozhodčí již dávno rozpažil na důkaz toho, že branka nebude uznána. Do konce zápasu zbývalo sedm vteřin, ty se nakonec odehrály jen symbolicky. " Než by světla znovu naběhla, zápas by se prodloužil o dalších dvacet minut. Šlo o sedm vteřin, tak se kapitáni domluvili, že se zápas dohraje na nouzové osvětlení a nikdo nebude střílet. Vypadalo to trochu komicky," vracel se k neobvyklému závěru klání pětadvacetiletý Dobroň.
Také on měl v samotném zápase plné ruce práce. Obrany nefungovaly na sto procent, útočníci měli v obranných pásmech snažší úlohu. " Neřekl bych, že nám obrana hořela. Dostali jsme špatné góly, takové "šmudly". Stále jsme si říkali, že se nic neděje, že to zkusíme otočit," nepřipouštěl kritiku obranných řad odchovanec Sparty.
Motivace byla před zápasem jasně daná, pražští hokejisté si nad výjimečností tohoto klání hlavu nelámali. " Na zápas jsme se připravovali jako na každý jiný. Jeden gól padl po naší hrubé chybě, ale i takové situace se v hokeji stávají. V žádném případě bych ale nemluvil o podcenění," konstatuje obránce druhé pětky.
"Možná naše hra vypadala všelijak, ale svojí psychiku jsme měli plně pod kontrolou. Dá se říci, že takto jsme to chtěli uhrát," dodává na závěr žertovně řízný bek.
