Svůj účet šancí otevřel osmadvacetiletý hráč v první třetině. Po krásné individuelní akci ale nedokázal překonat výborného Trvaje. Přešel přes tři hráče, mezi beky elegantně proskočil. “Nestihl jsem puk zvednout, Jirka Trvaj stihl k tyčce dát betony,“ vracel se k situaci sám její autor. “Vynahradil jsem si to v nájezdech,“ uculil se forvard vzápětí.
Příčiny úspěchu však technický hokejista vidí jinde. Přestože se Sparta ujala brzy vedení, domácí stačili vzápětí v přesilovce srovnat krok. Totéž se povedlo Pražanům v druhé třetině. “Tím, že jsme hned zase vyrovnali jsme Znojmo donutili hrát dál a nejen bránit. V závěru nás pak znovu podržel Bříza,“ chválí ikonu holešovického klubu osmadvacetiletý Straka.
Sparťané tak pokračují ve své smělé jízdě. Po dvou nezdarech ve Zlíně přišla série pěti zápasů bez porážky. Takovou šňůru Pražané v základní části skládali jen ztěžka. Nyní jsou na vlně, ale své síly nepřeceňují. Euforii je třeba krotit. “Série nic neznamená, nás musí zajímat jen stav semifinále. V něm jsme odkrojili jen první díl, potřebujeme tři,“ připomíná rázně dlouholetý plzeňský hokejista.
Přitom sparťanskou pohodu mohli narušit nečekané lapálie s ubytováním. Hokejisté se odpoledne dozvěděli, že své dočasné bydliště poblíž Znojma musí vyměnit. Zlověstně stoupající voda by mohla dopustit problémy. “Na nás to ale vliv nemělo. Odjeli jsme na rozbruslení a po něm se vydali do jiného hotelu,“ odmítá rozruchy v týmu Straka. “Starost měly rodiny, ty jsme uklidnili po telefonu a vše bylo v pořádku,“ dodává hráč, jenž v loňském roce čtyřikrát převlékl klubový dres.
Jedna ze Strakových krátkých štací byla také ve Znojmě. Tam tvořivý útočník zamířil právě ze Sparty, když se nevešel do nabitého mužstva tehdy trenéra Lenera. Na jihu Moravy vydržel krátce a stěhoval se do rakouského Lince. “Kamarádi mi tady zůstali. Napsali jsme si pár zpráv s Pucherem nebo Uramem. Více si můžeme říci až po sérii, nyní se chceme každý soustředit na svůj výkon,“ uzavírá autor vítězného zásahu prvního semifinálovéhu duelu.
Více než dva měsíce čekal na svou branku mladík Tomáš Netík. Na ledě jeho snaha nejde přehlédnout, v koncovce se ale trápil. Naposledy se do černého trefil v lednovém zápase proti Liberci. Nyní otevíral účet zápasu již ve druhé minutě. “Puk se odrazil od brusle. Mířil jsem nad lapačku, což se povedlo. V první chvíli jsem ale netušil, že padla branka. Byl jsem v klinči,“ vrací se k radostné momentce střelec. “Necítil jsem se svázaný, že branky nestřílím. Prvořadý je úspěch mužstva a pokud jej podpořím branku, je to pak nádherné,“ vyprávěl několik chvil po utkání.
Po Netíkově brance však přišel nápor domácích, který vyústil ve vyrovnávací gól. Navíc Znojemští měli více ze hry po zbytek první třetiny, dařilo se jim také v prostředním dějství. “Jsou namotivovaní, poprvé jsou v semifinále. Navíc jsou ještě domácí, jejich tlak se dal očekávat. Naopak my jsme chtěli hrát ze zabezpečené obrany a na brejky,“ nelámal si hlavu s aktivitou Orlů třiadvacetiletý hokejista třetí formace Pražanů.
S úrovní zápasu byl ale v konečném účtování maximálně spokojen. Pochvaloval si zejména týmovou práci a výkon brankáře Břízy. “Každý tým chce venku jednou vyhrát, nám se to povedlo již dnes a jsme šťastní. Zítra můžeme hrát s čistou hlavou, budeme psychicky nahoře,“ věří odchovanec holešovického velkoklubu. “Výhra na nájezdy se cení možná mnohem více než vysoké vítězství,“ přemítá mladíček, jenž si v sedmém zápase vyzařovací části připsal do statistik první body.
Netík si rovněž pochvaluje změnu herního stylu. Je rád, že obranáře ze Zlína vystřídalo v semifinále útočné mužstvo. “Je to znát, hokej má hned spád. Hraje se nahoru dolů, Znojmo má také mnohem kreativnější hráče a lepší bruslaře. Jenže má také velké osobnosti, které umí zabrat v rozhodující chvíli. Puchem, Dopita, to jsou osobnosti jako hrom,“ neskrývá respekt k soupeři závěrem talentovaný hokejista Sparty.
