Tolik neuvyžitých šancí jistě působí i na morálku samotného hráče. „Pokud mužstvo vyhrává, tak si to tolik člověk nebere. Když se trápíme tak jako dnes, člověka to hodně mrzí.“ V devětadvacáté minutě se Petr Ton řítil poprvé sám na brankáře, avšak o kousek minul Pruskovu svatyni. „V prvním nájezdu jsem měl trefit bránu. Brankář šel dolů, já jsem najížděl trochu ze strany. Trefil jsem puk dobře, výšku měl dobrou, pouze šel bohužel asi deset centimetrů vedle brány. Takže trefit to o těch deset centimetrů vedle, tak je to gól.“ Podobná situace se opakovala v minutě pětačtyřicáté. „Při tom druhém nájezdu to byl výborný Pruskův zákrok. Dával jsem mu to mezi nohy, ale bohužel jsem ho neprostřelil.“
Další obrovskou šanci mělo pravé křídlo Markova útoku v oslabení v úvodu utkání. David Výborný ho totiž ideálně našel přihrávkou osamoceného tváří v tvář Pruskovi. „Byl to odražený puk, který jsem se pokoušel trefit golfákem do brány. Puk mi ale poskakoval po ledě, a bylo to tedy trochu o štěstí to dobře trefit. Ale ty samostatné nájezdy či tu střelu v prodloužení jsem měl využít,“ kaje se exkladenský express na bruslích.
Petru Tonovi nechybí sebedůvěra a ani neproměněné šance mu vrásky nedělají. „Nechci machrovat, ale hokej již hraji nějaký ten pátek. Takových to zápasů jsem odehrál spoustu. Občas jsem se trápil, ale v příštím zápase jsem měl tři šance a dal dva góly. Doufám, že to teď bude stejný případ. Protože kdybych takovýchto zápasů odehrál víc, tak by mi to asi sebevědomí sráželo. Jdu do každého dalšího střídaní s čistou hlavou. Nemyslím na to co se stalo, stejně už to zpátky nevrátím. Pouze si krátce v hlavě přeberu, co jsem mohl udělat lépe. Prostě abych se z té chyby poučil.“
Sparťanští střelci dnes čelili problému zvanému Prusek. Ten dnes chytil několik šancí, ale měl také notnou dávku štěstí. „Dnes jsou brankáři výborní, dokáží vykrýt prostor. Někdy to vypadá, že nejsme schopní trefit branku. Je ale lepší zkusit to trefit k tyčce, než jen alibisticky vystřelit do brankáře. Z takových nájezdů padne gól jednou tak za deset, patnáct nájezdů, když to tam projde skrz nohy či břicho.“
Vítkovice jsou v dlouhodobější krizi, a proto by kdekoho po dnešním zápase napadlo, že hráči Sparty Vítkovice podcenily. „Já si to nemyslím. My jsme věděli, že to bude těžký zápas. A navíc my nemůžeme podcenit nikoho. Proti Spartě se chce každý předvést, i když je třeba na posledním místě a ztrácí třicet bodů. Bylo to ještě o to horší, že Vítkovice odvolali trenéra, a mezi hráče můžou prosáknout nějaké informace o výměnách. Takže každý hráč se snaží a hraje o své místo. Kolikrát to vypadá, že soupeře podceníme, ale není to tak. Pokaždé se prostě nedaří. V minulých dnech jsem odehráli hodně těžká utkání, a pracuje zde také trochu únava. A když se jedno s druhým sečte, a ještě přidá neproměňování šancí pak to vypadá jako dnes,“ glosuje jednatřicetiletý technik.
Pětadvacetiletý obránce Sparty Michal Dobroň rozjásal prořídlé davy gólem po stodvou vteřinách hry. „Bylo to mezi dvěma hráči, puk se odrazil na místo kde nikdo nebyl. Snažil jsem se to tlačit nahoru do brány a padlo to tam.“ Sparta byla dnes v utkání lepší, ale přesto se jí nepodařilo vyhrát. Robustní bek Michal Dobroň nehledá složité důvody. „Jednou se daří, jednou se nedaří. Jednou to prolomíme a uvidíme kdo to odnese.“ Trenér Slavomír Lener mluvil na tiskové konferenci o podcenění soupeře. „Já si nemyslím, že bychom je podcenili. Prostě nám to tam nepadlo a musíme se snažit dál,“ myslí si stodvanáctikilový obránce.
