Nedávno sedmatřicetiletý střelec se střelecky probudil. Na smůlu či jiné vlivy však svůj gólový půst svalovat nechce. „Neřekl bych, že to je smůla nebo něco jiného. Spíš se to odvíjí od situace, v jaké se zrovna nacházíme. Nedaří se, trápíme se,“ myslí si Ton.
„Myslím si, že dneska museli všichni vidět, že se hodně snažíme. Ale je tam křeč,“ připouští útočník. Zároveň také dodává, jak velkou roli dnes podle něj sehrála v zápase štěstěna: „Dneska na obou stranách padaly jen šťastné góly. Jsme ale strašně rádi, že jsme vyrovnali a mohli jít do prodloužení.“
Těžko říci, zda a nakolik se štěstí podepsalo i na Tonově vítězné trefě ze třetí minuty prodloužení. Každopádně sám král střelců minulé sezóny přiznává, že nepamatuje, kdy jindy takhle dlouho čekal na první branku. „Takhle dlouho snad ještě nikdy. Vzhledem k situaci, v jaké jsme, mě to mrzí o to víc. Odpovídá to ale současným okolnostem. Nedaří se, dáváme málo gólů. A na mě je vyvíjen o to větší tlak.“
Vymanění se ze střelecké smůly však Tonovi kazí jeden nepříjemný fakt: „Nevyhráli jsme za tři body.“
Na druhou stranu si ale nemůže nevšimnout aktivity, kterou jeho spoluhráči na ledě oplývali. „Myslím si, že dneska museli všichni vidět, že hrozně moc chceme,“ říká. „Možná až příliš. Od tohohle se ale musíme odrazit. Vyhráli jsme, a to se počítá. Sice ne za tři body, ale za dva. Nezbývá než doufat, že další utkání už vyhrajeme v základní hrací době.“
