Jak byste zhodnotil zápas s Kometou?
Hráli moc dobře, mají tam plno zkušených hráčů a na jejich hře je to znát. Vždyť Martin Erat hrál v NHL snad dvanáct let. My jsme se sice chvílemi trochu zvedli, ale tentokrát to nebyl náš den.
Proti Brnu jste odehrál hodně zápasů. Je tohle ta nejsilnější Kometa, kterou pamatujete?
To nevím. Máme za sebou pár kol a teď se určitě sezona nerozhoduje. Mají za sebou perfektní vstup do ročníku, ale sezona bude dlouhá a může přijít cokoli. Víc bych to asi nehodnotil. Platí, že teď hrají dobře.
Jejich první formace exceluje zatím zejména při přesilovkách. Dá se vůbec nějak bránit?
Tak všechno se dá bránit. Musíte být ve správný čas na správném místě. Pravdou ale je, že jsou skutečně v laufu, daří se jim a to vám pak všechno vychází. Puky se k vám odráží a všechno šlape. To jsme v neděli poznali na vlastní kůži.
Za stavu 2:3 to ale přece jen vypadalo, že by ještě šlo se zápasem něco dělat...
Ano, ve druhé třetině jsme se vrátili do zápasu. Měli jsme tam dobré pasáže, ale gól na 2:4 nás zase potopil. No a pak vstup do třetí třetiny. Slepené góly, do kabiny, z kabiny... Asi jsme ještě odpočívali nebo co. Nevím moc, co k tomu říct. Snad jen to, že si k tomu máme co říct v šatně, aby se to už nedělo.
Jak to s vámi vypadá po zdravotní stránce, jste zcela v pořádku?
Já jsem ready, ale musím přiznat, že po pěti týdnech nicnedělání je to trochu složitější. Potřebuju se rozehrát, v mých letech už to není jen tak. Rekonvalescence byla delší, než jsem čekal, a moc jsem nemohl do tréninku.
Poprvé v historii se v jeden den hrál zápas Brna se Spartou v hokeji a ve fotbale. Sledovali jste nějak vaše fotbalové kolegy, nebo jste na to neměli myšlenky?
Kluci v šatně akorát hlásili průběžné výsledky, takže jsme zhruba věděli, jak to vypadá. Ale jinak jsme to nesledovali, soustředili jsme se na náš zápas.
